V únoru 2023 řešil Nejvyšší správní soud velmi praktickou otázku ohledně postupu příjemce dotace. Jak se má vyložit situace, kdy smlouva o poskytnutí dotace stanoví odlišné pravidlo než příručka pro příjemce? Předmětem posuzování byla Smlouva o financování projektu Společného regionálního operačního programu uzavřená mezi Ministerstvem pro místní rozvoj a žalobkyní (obecně prospěšnou společností) a příručka pro příjemce dotace vydaná ministerstvem.
Vedle výzvy k vrácení dotace, které jsme se již věnovali samostatně, je podstatnou možností, jak se vyhnout konstatování porušení rozpočtové kázně, výzva k provedení opatření k nápravě. Tu má poskytovatel dotace povinnost při splnění zákonných podmínek příjemci (ať jde o obec či jiný subjekt) dát. Nevydání výzvy je důvodem, proč by měl být platební příkaz na odvod za porušení rozpočtové kázně zrušen v odvolacím řízení.
Pokud příjemce zcela nevyhoví výzvě k vrácení dotace podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, je zahájeno řízení o porušení rozpočtové kázně, které pak zpravidla vyústí ve vydání platebního výměru. Proti tomu je možné se odvolat. Jaká jsou specifika odvolání podle daňového řádu, si řekneme v tomto článku.
Nikdo není rád, když obdrží takovouto výzvu: „Tímto Vás ve smyslu § 22 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, vyzýváme k vrácení části dotace ve výši XXX Kč. Lhůta pro vrácení finančních prostředků činí 10 kalendářních dnů od doručení této výzvy. Finanční prostředky zašlete na bankovní účet YYY.“
Pro čerpání dotace jsou vždy stanoveny určité podmínky. V případě jejich nedodržení může nastat tzv. porušení rozpočtové kázně, které s sebou nese následek, jakým je i vrácení celé poskytnuté dotace neboli odvod. Ne vždy je však zřejmé, zda se v konkrétním případě o porušení rozpočtové kázně jedná. Stejně tak není zcela jasné, zda je i za marginální porušení dotačních podmínek třeba vrátit celou dotaci, nebo pouze její část s ohledem na závažnost porušení. Čelit těmto nejasnostem nepomáhá ani judikatura Nejvyššího správního soudu (NSS), která bohužel není jednotná. V rozhodovací praxi NSS lze spatřovat několik názorových proudů, které v tomto článku popíšeme.
První prázdninový den byl vyhlášen nález Ústavního soudu ze dne 16. 6. 2015, sp. zn. Pl. ÚS 12/14, v němž se soud zabýval otázkou souladu § 14e odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění účinném do 19. 5. 2015 (dále „zákon o rozpočtových pravidlech“). Podle tohoto ustanovení byla rozhodnutí o nevyplacení dotace či její části na základě domněnky, že došlo k porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek spolufinancovaných z rozpočtu Evropské unie, vyloučena ze soudního přezkumu.