Nejvyšší správní soud se v nedávném rozsudku ze dne 31. 7. 2018, č. j. 5 Afs 252/2017 – 31 vyslovil k otázce důkazního břemena při prokazování daňových podvodů. Ústřední roli v případu hrála společnost zabývající se obchodem s kovovým odpadem, která se rozhodla uplatnit nárok na odpočet daně z přidané hodnoty, kterou předtím zaplatila v ceně odebíraného zboží.
(Klikněte na obrázek komiksu pro zobrazení v plné velikosti). Nález Ústavního soudu ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. I. ÚS 3960/16 je dostupný zde.
Na začátku září roku 2017 rozhodoval Nejvyšší správní soud spor mezi podnikatelem a Odvolacím finančním ředitelstvím. V roce 2009 totiž podnikatel přesáhl obrat 1 mil. Kč jakožto hranice pro povinnost registrace k DPH. Finanční úřad ho poté v prosinci roku 2013 k DPH zaregistroval z úřední moci, a to zpětně k 1. 1. 2013. Podnikatel tento postup finančního úřadu kritizoval s odůvodněním, že v lednu roku 2013 možnost finančního úřadu registrovat podnikatele k DPH zanikla uplynutím tříleté lhůty. Nejvyšší správní soud dal nakonec za pravdu podnikateli a zdůraznil význam promlčecích a prekluzivních lhůt z hlediska právní jistoty.
Že se DPH neziskovek netýká? Přeci je to problém podnikatelů. To není pravda. Zákon o DPH nezajímá, jestli podnikáte, nebo ne. Operuje s pojmem ekonomická činnost, což je mnohem širší. Povinnost stát se plátcem DPH se může týkat i vašeho spolku. Víte, jak na to? Poradí vám Michal Hanych.