Evropský soudní dvůr už v 90. letech v rozsudku Schumacker C–279/33 konstatoval diskriminaci přeshraničních pracovníků z hlediska zdanění. ESD zde konstatoval, že jde o stav, který je „v rozporu se svobodou volného pohybu pracovních sil, a že pokud poplatník obdrží ve státě, kde je nerezidentem většinu svých příjmů, musí s ním být zacházeno, jako by se jednalo o rezidenta.„