Nejvyšší správní soud rozhodoval o dalším územním plánu a dostal možnost vyjádřit k situaci, kdy územní plán za účelem realizace dopravní infrastruktury umožní pozemky vyvlastnit. O vyvlastnění za účelem realizace veřejně prospěšných staveb by ostatně měly obce uvažovat častěji – bez tohoto institutu totiž nemusí být výstavba v rozsáhlejších lokalitách s více vlastníky vůbec realizovatelná. Rovněž etapizace je jednou z nejživotaschopnějších a současně nejopomíjenějších nástrojů územního plánování. Právě stanovení pořadí změn v území je totiž skutečně schopno usměrnit rozvoj a výstavbu a navázat ji na realizaci nezbytné infrastruktury.
Nejvyšší správní soud rozhodoval ve věci zrušení zastavitelnosti plochy, která sice byla v předchozím územním plánu zastavitelná s určením pro bydlení a vybavenost, ale během projednávání návrhu nového územního plánu došlo na spory s orgánem ochrany ZPF a životního prostředí, což vedlo k vyřazení plochy. Druhá plocha nespokojených vlastnic sice byla po složitých jednáních zachována, ale byly jí nastaveny omezující podmínky.
Mnohé obce při pořizování územního plánu přemýšlejí o tom, že by stavebníkům nařídily, aby se připojili se svými novými domy na kanalizaci. Sama o osobě tato myšlenka není špatná, aby ale obstála u soudu, je potřeba trochu víc přemýšlet o konkrétní formulaci oné podmínky v územním plánu. Jak na to, si řekneme v tomto článku, ve kterém vycházíme z aktuální judikatury.
Krajský soud v Brně vydal rozsudek týkající se územního plánu jedné jihomoravské obce, který není pro vlastníky zrovna příjemný. Podle soudu totiž obce mohou v územním plánu podmínit realizaci rodinných domů rozšířením pozemní komunikace, i když nejsou vyjasněny majetkové vztahy v území. Pro vlastníky to znamená, že mohou čekat celé roky, než se ti, komu patří pozemky pod budoucí komunikací, rozhodnou silnici postavit nebo dovolí zájemcům o budování domů na parcelách cestu zrealizovat.
Krajský soud v Brně zrušil část územního plánu jedné jihomoravské obce. Plán podmiňoval výstavbu na pozemcích dotčených vlastníků etapizací a pořízením územní studie, která řešila umístění veřejného prostranství (parku). Jestli vás zajímá, v čem udělala samospráva chybu, čtěte dál.
Nemáme kanály, cesty jsou v háji, na školu nebude snad ani v máji! Starosta pije už jako Dán, protože chybí tu územní plán. Takové problémy neřešte plačky: Etapizace vám přinese kačky! Více o etapizaci a podmíněnosti výstavby v našich článcích zde.
Z nedávné judikatury správních soudů jasně plyne, že územní plán obce může čelit několika typům soudního přezkumu. Prvním z nich je klasický abstraktní přezkum, ke kterému dochází na základě návrhu na zrušení části územního plánu nebo jeho změny (nejčastěji jej podává nespokojený vlastník). Druhý je tzv. incidenční přezkum. Ten dovodily soudy a může nastat spolu se žalobou proti (typicky) územnímu rozhodnutí nebo společnému souhlasu, jehož podkladem byl právě přezkoumávaný územní plán.
V Politice územního rozvoje, konkrétně v čl. 24, se uvádí, že jednou z priorit územního rozvoje je vytvářet podmínky pro zlepšování dostupnosti území rozšiřováním a zkvalitňováním dopravní infrastruktury s ohledem na potřeby veřejné dopravy a požadavky ochrany veřejného zdraví a v souladu s principy rozvoje udržitelné mobility osob a zboží, zejména uvnitř rozvojových oblastí a rozvojových os.
Otázka: Může územní studie stanovit etapizaci namísto územního plánu?
Nejvyšší správní soud koncem ledna rozhodoval o územním plánu středočeských Mnichovic. Pro využití některých pozemků byla stanovena tato podmínka: „Umísťování nových staveb pro bydlení je podmíněno napojením na veřejnou vodovodní a kanalizační síť.“ Krajský soud tuto podmínku zrušil, ale NSS mu za pravdu tentokrát nedal a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Proč, o tom si povíme v tomto článku.