Nejvyšší správní soud ve stručném rozsudku připomněl jedno zajímavé pravidlo týkající se tzv. incidenčního přezkumu územního plánu. Šlo o návrh společnosti, která se bránila proti rozhodnutí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, jímž bylo zamítnuto odvolání proti rozhodnutí Magistrátu města Karviné. Ten navrhovatelce nařídil odstranění změny stavby skladové haly, která byla provedena bez stavebního povolení a nebyla dodatečně povolena, a obnovení předcházejícího stavu stavby. Navrhovatelka se žalobou spojila návrh na zrušení opatření obecné povahy. Jenže nepochodila, protože takový postup není zrovna v popsaném případě možný.
Nejvyšší správní soud rozhodoval o dalším incidenčním přezkumu územního plánu, přičemž judikoval, že také v případě incidenčního přezkumu se přísněji hledí na vlastníka, který k návrhu změny územního plánu nepodal námitku.
Vlastníci se někdy dozví až příliš pozdě o tom, že jim územní plán zasáhl do jejich představ o využití pozemků. Namísto vysněných parcel mají jen pole a kvůli tomu, že se včas nezapojili do procesu územního plánování taky značně omezený přístup k soudu. Obvykle v takové situaci bývá poslední záchranou tzv. incidenční přezkum územního plánu, kdy je třeba územní plán napadnout spolu s žalobou proti rozhodnutí stavebního úřadu (resp. proti rozhodnutí o odvolání).
Jedno jihomoravské město vydalo územní plán a v něm přeřadilo pozemky vlastnice s funkčním využitím bydlení (plocha návrhová) do plochy s funkčním využitím zemědělská (plocha stabilizovaná). To se samozřejmě majitelce nelíbilo, a tak se věc postupně dostala až k Nejvyššímu správnímu soudu, kde nad samosprávou vyhrála. Cesta to ale byla krkolomná – přes incidenční přezkum územního plánu.
Zaujal nás rozsudek Nejvyššího správního soudu, kterým NSS vyřešil zásahovou žalobu proti údajně nepovolené žumpě postavené v osmdesátých letech 20. století. Nebudeme se věnovat popisu případu, mnohem zajímavější totiž byly myšlenkové pochody NSS k tzv. zneužití práva narušením pokojného stavu. Umíme si představit situace, kdy by se podobné závěry aly aplikovat na „uměle“ vyvolaný incidenční přezkum územního plánu po mnoha letech od nabytí účinnosti předmětného opatření obecné povahy. Co soudci NSS řekli?
Z nedávné judikatury správních soudů jasně plyne, že územní plán obce může čelit několika typům soudního přezkumu. Prvním z nich je klasický abstraktní přezkum, ke kterému dochází na základě návrhu na zrušení části územního plánu nebo jeho změny (nejčastěji jej podává nespokojený vlastník). Druhý je tzv. incidenční přezkum. Ten dovodily soudy a může nastat spolu se žalobou proti (typicky) územnímu rozhodnutí nebo společnému souhlasu, jehož podkladem byl právě přezkoumávaný územní plán.
Krajský soud v Praze řešil nevšední problém s územním plánem – vymezení územní rezervy pro čističku odpadních vod na pozemku fyzické osoby, která s takovým využitím své nemovitosti rozhodně nesouhlasila a chtěla, aby byl pozemek určen k rekreaci (nacházel se v chatové osadě Montana), u soudu ale neuspěla.
K Nejvyššímu správnímu soudu se dostala žaloba proti územnímu rozhodnutí spojená s návrhem na incidenční přezkum územního plánu Pardubic, kterého bylo užito v předmětném řízení před stavebním úřadem. Spolek zejména namítal nepřezkoumatelnost závazného stanoviska, neboť orgán ochrany přírody podle něj nepoměřil veřejný zájem na zachování zeleně na předmětných pozemcích se zájmem na realizaci výstavby komerčních objektů a není zřejmé, proč se jednotlivá stanoviska vydávaná týmž orgánem liší. Krajský soud předmětnou část územního plánu zrušil, NSS mu ale za pravdu nedal, jeho rozsudek zrušil a věc mu vrátil k novému projednání. Přečtěte si proč, je to docela zajímavé.
Nejvyšší správní soud se dnes vyjadřoval k otázce, zda lze návrh na tzv. abstraktní přezkum opatření obecné povahy (územního plánu) spojit s návrhem na tzv. incidenční přezkum jiného opatření obecné povahy (zásad územního rozvoje). Nebylo to ale poprvé, kdy něco takového řešil. Jak shrnul svoji dosavadní judikaturu?
Nejvyšší správní soud opět rozhodoval případ z oblasti územního plánování, kdy si investor stěžoval v rámci incidenčního přezkumu, že v územním plánu není definovaný pojem proluka, a tudíž dochází ke špatnému výkladu územního plánu během povolovacích procesů.