V září 2019 se Nejvyšší soud zabýval zajímavou kauzou náhrady škody za změnu územního plánu. Developer Košířské výhledy chtěl po hlavním městě, aby mu zaplatilo přes 38 milionů korun za nevydařenou investici. Developer chtěl v Praze stavět, za tím účelem uzavřel s jiným investorem smlouvu o cesi práv vyplývajících ze smlouvy o smlouvě budoucí – kupní uzavřené s vlastníky pozemku.
Dnes jsme pro vás z judikatury správních soudů vybrali jeden zajímavý rozsudek Městského soudu v Praze, který se týká plánovacích smluv o financování veřejné infrastruktury potřebné pro realizaci konkrétních stavebních projektů. O co šlo?
Jedním ze základních problémů, se kterým se obce při vyjednávání s investory potýkají, je odmítavý postoj developerů. Pokud je totiž obec ve své vyjednávací pozici příliš vágní a nedává předem jasně najevo, co od svého rozvoje očekává, nemají developeři motivaci k vyjednávání. Jednoduše podají žádost o vydání územního rozhodnutí a počítají dopředu s tím, že obec jako účastník nebo dokonce vlastník infrastruktury zůstane nečinná, nebo bude jednat neefektivně.
Když se mají v obci stavět desítky rodinných domů, bytovky nebo výrobní haly, obvykle to přináší spoustu problémů s infrastrukturou. Existují nástroje, které umožní přenést alespoň část obrovských nákladů na rozšiřování vodovodu či kanalizace, na budování komunikací nebo na výstavbu nové školy na ty, kdo z výstavby profitují – na investory. Nevíte, jak s nimi jednat? Řešíte nekvalitní územní plán, který jste zdědili po svých předchůdcích a který všem na obci jen přidělává vrásky? Hrozí vám dokonce, že se budete s investorem soudit o náhradu škody za zaměřené investice? Záleží vám, aby byly dobře ohlídány zájmy obce a občanů? Nabízíme vám individuální semináře u vás na radnici. Nemusíte do školicích […]
V naší praxi se opakovaně setkáváme s podobnými situacemi, ve kterých se ocitají starostky a starostové: investor usiluje řadu o výstavbu rozsáhlého projektu – obytného souboru pro stovky obyvatel nebo obřích skladovacích hal.
Na první pohled se může zdát situace absurdní. Že by obec mohla napadnout u soudu svůj vlastní územní plán? To nedává smysl! Nebo ano? Připravili jsme podrobnou argumentaci, proč to možné je.
Obce v územním plánování nemají jednoduché postavení. Vystupují jednak jako pořizovatele územního plánu, kdy v přenesené působnosti plní roli orgánu státní správy. V samostatné působnosti mají úkoly dva. Jako orgán veřejné správy rozhodují o pořízení územního plánu, schvalují zadání a územní plán vydávají (k těmto hlavním činnostem pak přistupuje několik dalších). Nakonec, rovněž v samostatné působnosti, ale nikoli při výkonu veřejné správy, mohou připomínkovat územní plán sousední obce (a samozřejmě se vyjadřují i k územním plánům krajů) nebo dokonce i svůj vlastní územní plán. Proti vydaným územním plánům (a zásadám územního rozvoje) se mohou bránit „žalobami“.
Naše dnešní téma vychází z problémů, se kterými se samosprávy často potýkají. Ze zkušeností našich klientů vyplývá, že územní plán v obcích mnohdy neobsahuje dostatečně konkrétní regulaci, ale spíše jen obecná vymezení, se kterými se nedá jednoduše pracovat. Starostové často dědí problémy od předchozích zastupitelstev.
Termín: 12. 9. 2019 od 9.00 do 13.00 Kde: BRNOOFFICE s.r.o., Králova 9, Brno, místnost Cabinet 10 Co obce mohou udělat pro dobrý územní plán a jak vyřešit chyby v tom, který jste zdědili? Hrozí obci náhrady za změny územního plánu? A kdy se jim vyhnete? Jak předcházet problémům s kapacitou vodovodu, čističky, silnic nebo s nedostatkem míst ve škole? Jak ohlídat zájmy obce, když chce developer stavět desítky nových bytů? Na našem semináři dostanete odpovědi a navíc i tipy na praktické řešení obtížných situací. Přednášející: Mgr. Vendula Zahumenská, Ph. D., právnička projektu Investor Zahumny Mgr. David Zahumenský, advokát Snížený poplatek pro zastupitele a úředníky z měst a obcí: 1. […]
Ústavní soud se v nálezu ze dne 25. 7. 2019 zabýval otázkou, zda obecné soudy správně vyhodnotily spor o určení vlastnického práva k chodníku, který se nachází na pozemku v katastrálním území Staré Město u Frýdku-Místku. Ústavní soud vyhověl ústavní stížnosti obce Staré Město a zrušil usnesení Nejvyššího soudu a rozsudek Krajského soudu v Ostravě s odůvodněním, že jimi byla porušena základní práva stěžovatelky na soudní ochranu a na ochranu vlastnictví. Právní věty: Nesplňuje-li výsledek stavební činnosti pojmové znaky stavby jako věci nemovité, je podle konstantní judikatury Ústavního soudu vlastníkem předmětné komunikace vlastník pozemku, na kterém se komunikace nachází (např. usnesení sp. zn. II. ÚS 1351/10). Aby posuzovaná účelová komunikace […]