Dobře zapsaný spolek vyhlásil první ročník anticeny Klimatický lakýrník. Utkali se o ni podnikatelé natírající sami sebe bez skrupulí na zeleno. Takovým počínáním totiž matou spotřebitele, jimž leží ochrana životního prostředí na srdci, nebo zneužívají obav lidí z klimatické změny.
V databázi VeKLEP je k dispozici novela Ústavy, kterou lze směle nazvat první klimatickou vlaštovkou. Změna se samozřejmě týká čl. 7. ten nyní zní: „Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství.“ Nově by se do něj měla vložit 4 slova a vypadal by takto: „Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů, zejména vody a půdy, a o ochranu životního prostředí.“ Nesmíme zapomenout na čl. 35 Listiny základních práv a svobod, který přiznává jednotlivcům právo na příznivé životní prostředí. Čl. 7 Ústavy tedy není jediným bodem ústavního pořádku, který by se environmentálními otázkami zabýval.
Prakticky každá korporace dnes veřejně (a opakovaně) deklaruje, že činí vše pro to, aby dosáhla klimatické neutrality nebo aby byla její činnost vůči klimatu a životnímu prostředí co nejméně zraňující. Tato tvrzení jsou ale mnohdy na míle vzdálená od pravdy a víc než co jiného připomínají nekalou praktiku označovanou jako greenwashing, česky „lakování na zeleno“. Vzhledem k tomu, že korporace začínají po klientech vyžadovat, aby se chovali klimaticky odpovědně, chtějí-li využívat jejich služeb, je nutné si na ně posvítit a ověřit, zda samy plní to, co chtějí po druhých, nebo jen kážou vodu, ale pijí víno.