Nejvyšší správní soud rozhodoval ve věci přezkumu opatření obecné povahy – místní úpravě provozu na pozemních komunikacích. To by samo o sobě nebylo nic zajímavého, kdyby nešlo o návrh podaný ekologickým spolkem. Konkrétně se jednalo o osazení dopravení značky s textem „Cyklisto, veď kolo“ na lávce vedoucí nad kolejištěm v blízkosti vlakového nádraží. Spolek se domáhal soudní ochrany proto, že se zabývá podporou bezmotorové dopravy a onou značkou bylo zasaženo do jeho práva na svobodu pohybu, práva na ochranu zdraví a práva na bezpečnou dopravu po pozemních komunikací a popsal příčinnou souvislost mezi napadeným opatřením obecné povahy a zásahem do jeho subjektivních práv. Krajský soud jeho návrh odmítl s tím, že […]
Nejvyšší správní soud rozhodoval o změně územního plánu a řešil otázku, do jaké míry může obec v územním plánu nastavit požadavky na parametry pozemní komunikace podle § 22 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (Vyhláška).
Nejvyšší správní soud opět rozhodoval ve věci územního plánování. Šlo o rušení zastavitelných ploch, které podle názoru samosprávy neměly dostatečné dopravní napojení. Krajský soud v Brně s takovým argumentem nesouhlasil a předmětnou část územního plánu zrušil. Hlavní důvodem bylo, že podle názoru krajského soudu bylo nedostatečně odůvodněno rozhodnutí o námitkách vlastníků dotčených pozemků, kteří tvrdili, že právě oni mají zajištěn přístup skrze účelovou komunikaci, tím se však město vůbec nezabývalo. NSS rozsudek krajského soudu zrušil. Z jakých důvodů přistoupil k tomuto kroku, si řekneme v dnešním článku.
Otázka: Rozhoduje o tom, že obec nabude do vlastnictví kanalizaci a pozemní komunikace rada nebo zastupitelstvo?
Nejvyšší správní soud vydal další zajímavé rozhodnutí, které se týká veřejně přístupných účelových komunikací. V posuzovaném případě měla být na jednom pozemku povolena přístavba rodinného domu. S tím nesouhlasil soused, přes jehož pozemek vedla od rodinného domu k místní komunikaci zpevněná cesta. Tu považoval stavební úřad právě za veřejně přístupnou účelovou komunikaci, nicméně vlastník pozemků s tím nesouhlasil.
Otázka: Vztahuje se na stanovení šíře veřejného prostranství v územním plánu § 22 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území?
Otázka č. 40: Přebírá územní plán vymezení silnic z pasportu místních komunikací a opatření obecné povahy vydané silničním správním úřadem?
S Nejvyšším správním soudem se tentokrát podíváme do Horní Bečvy. Tamní zastupitelé schválili územní plán, který na pozemcích jedné vlastnice vymezil plochu silniční dopravy a jinde biokoridor. Krajský soud v Ostravě na základě návrhu zrušil biokoridor, ale plochy dopravy ponechal.
Již několik let může stát všechna svá podání k Evropskému soudu pro lidská práva zasílat elektronicky. Pro stěžovatele taková možnost bohužel existuje pouze v omezené podobě. Kdy tedy do Štrasburku psát běžnou poštou a kdy je k dispozici online cesta?
Nejvyšší správní soud dostal možnost se opět vyjádřit k problematice veřejně přístupných účelových komunikací. Kasační stížnost a nejprve neúspěšnou žalobu ke Krajskému soudu v Brně podali nespokojení vlastníci nemovitostí, kteří nesouhlasili s tím, že by na jejich pozemku měla právě taková pozemní komunikace existovat.