Dnes máme radost, neboť se nám podařilo obhájit územní plán jednoho z našich „obecních“ klientů, který se dostal před soud se svým územním plánem. Ve snaze zabránit nežádoucí činnosti a mj. dodržet závazek z místního referenda, obec doplnila do územního plánu upřesnění regulace ploch VD – drobná a řemeslná výroba a skladování. Nově byl doplněn text, že přípustná není jen obecně výroba průmyslového charakteru, ale konkrétně pak výroba betonových směsí a výrobků z betonu, výroby asfaltových směsí, stavebních hmot apod.
Nejvyšší správní soud rozhodoval o jedné stavební uzávěře. Vzhledem k tomu, že se právě stavební uzávěrou snaží mnohé obce řešit neutěšenou situaci s rozsáhlou výstavbou a nekvalitním územním plánem, je jistě dobré vědět, jak na tato opatření obecné povahy nahlížejí soudy (krajský i Nejvyšší správní podání vlastníků zamítly).
Jsme rádi, když se nám podaří u soudu obhájit práva našich klientů. Dnes nás proto potěšil rozsudek Krajského soudu v Praze, který dal za pravdu obci a jejímu řešení v územním plánu. Vlastníkům se nelíbilo, že samospráva nově zařadila část jejich pozemků do plochy smíšené nezastavěného území a tím zrušila jejich zastavitelnost. Navrhovatelé se bránili typickými argumenty: porušení principu kontinuity územního plánování a nepřiměřený zásah do vlastnického práva. Vedle toho nebyli dotčení vlastníci spokojeni ani se způsobem vypořádání námitek a odůvodnění rozhodnutí o nich. Spor se týkal také toho, zda k pozemku vede či nevede odpovídající pozemní komunikace.
Otázka: Kdy se může konat další referendum o podobné otázce?
V městě Kladně se spolu s podzimními volbami mělo konat referendum o této otázce: „Souhlasíte s tím, aby Statutární město Kladno na celém svém území, z důvodu ochrany veřejného pořádku a zvýšení bezpečnosti ve městě, učinilo veškeré možné kroky ve své samostatné působnosti k bezodkladnému zamezení provozu hazardních her uvedených v § 3 odst. 2 písm. d) a e) zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách?“. Zastupitelé jej ale nevyhlásili, a tak přišel ke slovu soud. Ten referendum vyhlásil v termínu prezidentských voleb, což zaručuje větší účast oprávněných voličů.
Zajímavou kauzu týkající se možností stavebního úřadu nevydat územní rozhodnutí v situaci, kdy závazná stanoviska dotčených orgánů včetně orgánu územního plánování jsou kladná, řešil právě v těchto dnech Nejvyšší správní soud.
Adaptační opatření se v posledních letech stávají pravidelným tématem seminářů, konferencí nebo publikací. Stále častěji se totiž setkáváme s přímými dopady změn klimatu, ať už jde o dlouhotrvající sucha, nebo naopak silné dešťové srážky, které způsobují lokální povodně. Zažíváme vlny obrovských veder, která ohrožují na zdraví starší nebo nemocné lidi, nebo také vichřice. Ať už jsou příčiny tohoto stavu jakékoli, města i obce se musí chtě nechtě s těmito negativními jevy potýkat a hledat řešení, jak pomoci svým obyvatelům. Jedním z nich je vytváření vhodných adaptačních opatření s cílem přizpůsobit se dopadům změn klimatu.
Od nálezu Ústavního soudu I. ÚS 59/14 už nějaký ten čas uplynul a je jistě zajímavé podívat se na to, jak se dnes dívají správní soudy na aktivní legitimaci spolku. V listopadu 2022 rozhodoval Krajský soud v Praze o návrhu Okrašlovacího spolku U Starého mostu na zrušení Změny č. 4 Územního plánu města Kostelec nad Labem. Je nutno hned zkraje zdůraznit, že se jedná o mimořádný případ, neboť spolek se nedomáhal své aktivní legitimace z důvodu ochrany přírody a krajiny nebo jiných zájmů, ale poněkud netradičně z titulu vlastnického práva a porušení práva na podnikání. Přesto se ale soud obšírněji vyjádřil k možnostem spolku územní plán napadat a tyto možnosti […]
Do Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu se dostala jedna zajímavá věc – odpověď na otázku, jak se posuzuje shodnost otázek položených ve dvou různých místních referendech. Podle § 7 písm. h) zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu platí, že referendum nelze konat, jestliže od platného rozhodnutí v místním referendu do podání návrhu na konání místního referenda v téže věci neuplynulo 24 měsíců. Právě to, zda jde nebo nejde o totožnou věc, se stalo předmětem sporu.
Otázka: Může se obec zavázat ve smlouvě s investorem ke změně územního plánu?