Veřejně přístupné účelové komunikace mají různé vlastníky – mohou to být fyzické nebo právnické osoby. Proto je samozřejmě důležité vědět, kdo nese odpovědnost za zranění, ke kterým dojde kvůli tomu, že cesta nebyla v zimním období řádně udržována. K této otázce se dnes vyjádřil Nejvyšší soud.
Na začátku února 2024 se Nejvyšší soud zabýval dalším případem odškodňování nepřiměřené délky řízení. Zrušil rozsudek odvolacího soudu s tím, že se tento nedostatečně zabýval zhodnocením kritéria chování poškozeného.
V rozsudku z 6. února 2024 se Nejvyšší soud zabýval odškodněním za nepřiměřenou délku tzv. kompenzačního řízení. Posuzoval přitom otázku, zda soud při rozhodování v kompenzačním řízení vychází ze stavu ke dni vyhlášení rozhodnutí, pokud posuzované řízení, které má nepřiměřenou délku, stále trvá. Dále se pak zabýval zohledněním postupu orgánů veřejné moci v rámci kritéria složitosti (instančnosti) řízení.
Mnohé obce se bojí měnit svoje územní plány a zasahovat do práv vlastníků, aby se nedostaly do problémů s náhradami za zklamaná legitimní očekávání, kterými nespokojení vlastníci a investoři tak rádi šermují. Samosprávy se přitom často strachují zcela zbytečně, protože na náhrady nemá nikdo nárok. Protože se jedná o téma složité, rozhodli jsme se ho zjednodušit a obcím přinést jednoduchý a přehledný manuál. Vše si ukážeme na konkrétních příkladech.
Investor nám hrozí: budete cálovat! Že jsme si troufli nový plán schvalovat. Je zas jen pole tam, kde stavět chtěl. Investici zmařenou prý z toho měl. Pět let nic nedělal, máme to na háku! Územko nezískal, nemá na nás páku. Naše články k náhradám ze změny v území najdete zde.
V půlce prosince 2023 se Nejvyšší soud zabýval posouzením požadované náhrady nemajetkové újmy, kterou žalobkyně požadovala z titulu nezákonných rozhodnutí v souvislosti s tím, že stavební úřad vydal společný souhlas se stavebním záměrem výstavby RD na sousedním pozemku, aniž by s ní jednal jako s účastníkem řízení a umožnil jí realizovat její procesní práva. Nejvyšší soud přitom vymezil náležitosti, které má mít konstatování porušení práva ze strany soudu či příslušného orgánu veřejné moci.
Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 5. 12. 2023 vyhověl našemu dovolání a zrušil zamítavé rozsudky nižších soudů. O nároku na odškodnění za omezení podnikání našeho klienta tak soudy budou muset rozhodovat znovu.
Mimořádně zajímavé rozhodnutí, které řeší celou řadu důležitých otázek, vydal na začátku září 2023 Krajský soud v Praze, který se obecně vyznačuje kvalitním rozhodováním o složitých problémech územního plánování. Je nám potěšením o tomto konkrétním rozsudku napsat a doufáme, že si jej starostky a starostové vezmou k srdci – ušetří jim totiž řadu zbytečných chyb s územním plánováním.
Nejvyšší soud se zabýval případem, kdy bylo rozhodováno o nároku na náhradu škody spočívající v ušlém zisku. Toho se poškozený domáhal z důvodu nezákonného zákazu řízení motorových vozidel, když předchozí podnikání poškozeného bylo bytostně spjato s řízením automobilu. Soud zde vyložil, jak posuzovat otázku příčinné souvislosti mezi pochybením státu a vzniklou škodou.
Řadu spolků a dalších poskytovatelů služeb v dětské skupině zaskočilo prohlášení MPSV, že nebude dodržen termín pro výplatu státního příspěvku na provoz dětských skupin. Pokud tímto postupem státu vznikne škoda, je možné se nějak bránit?