Kolik bude stát hradit svým občanům za jeden den nezákonného nouzového stavu?

Jak informují média, s žalobami i ústavními stížnostmi proti nouzovému stavu a opatřením exekutivy se roztrhl pytel. Řada excelentních právních kapacit se přiklání k tomu, že vyhlášení nouzového stavu i navazující opatření vlády či ministerstva zdravotnictví jsou nicotnými právními akty. Je tak na místě si položit otázku, kdo to zaplatí.

Zamezení podnikání: pomoc s náhradami škod

Na rozdíl od naší ministryně Schillerové nebo předsedy České advokátní komory se domníváme, že si podnikatelé zaslouží, aby se k nim stát choval slušně. V situaci, kdy mnohým zcela zamezil v podnikání a mnoha jiným v důsledku nepředvídatelných kroků státu výrazně poklesly příjmy, je třeba, aby stát přijal za svoje kroky odpovědnost. Zatím se podnikatelé nedočkali čestného jednání ze strany vlády. Proto se domníváme, že je plně oprávněné, aby žádali náhrady.

Jak nárokovat náhradu škody způsobenou krizovými opatřeními vlády?

Motto: „Tisíc miliard bychom poskytli živnostníkům a firmám naší ekonomiky,“ informoval o možných kompenzacích pro českou ekonomiku Babiš. Berme to jako veřejný příslib, že vláda je připravena nahradit občanům a firmám to, co způsobila svými mnohdy neuváženými a příliš drastickými krizovými opatřeními, které se nedrží zákonem požadovaných postupů. Pokud Vám tedy jejich vydáním byla způsobena škoda, můžete požadovat, aby vám ji stát uhradil. Níže přinášíme návod, jak na to.

Jak se počítá pětiletá lhůta podle § 102 odst. 3 SZ, po jejímž uplynutí vlastník nemá právo na náhradu za změnu v území?

V praxi se setkáváme s problémy ohledně toho, jak vyložit plynutí lhůty podle § 102 odst. 3 stavebního zákona. Jsem přesvědčen, že je v tomto případě nutno respektovat ústavněprávní zásadu in dubio pro libertate a upřednostnit výklad, který méně zasahuje do vlastnického práva vlastníka předmětného pozemku. Je totiž vždy na obci, zda se rozhodne v rámci nového územního plánu určitý pozemek určit k zastavění, či nikoli. Náhrady podle § 102 stavebního zákona Právní úprava obsažená v § 102 odst. 2 stavebního zákona říká: „Vlastníkovi pozemku, kterému vznikla prokazatelná majetková újma v důsledku zrušení určení pozemku k zastavění na základě změny územního plánu nebo vydáním nového územního plánu, náleží náhrada vynaložených nákladů na přípravu výstavby v […]

Právní rádce pro pozůstalé: Jak určit a potrestat odpovědnou osobu?

Ať už se předcházející články z této série týkaly přístupu k informacím o úmrtí blízké osoby či jejich vyhodnocení, jejich společným cílem bylo seznámení se s okolnostmi provázejícími dané úmrtí a tím i s jeho příčinami. Jsou-li příčiny smrti známy a vyplývá-li z učiněných zjištění, že ta byla způsobena či spoluzpůsobena vinou jiné osoby, je na řadě určit, kdo je za ni konkrétně odpovědný, jak docílit potrestání či jiného sankcionování viníka a jaké kroky lze vůči němu uplatnit. Odpovědi na tyto a jim podobné otázky pak poskytuje tento text.

Právní rádce pro pozůstalé: Jak posoudit a vyhodnotit okolnosti úmrtí?

V předcházejících článcích jsme se převážně věnovali možnostem přístupu k informacím týkajících se úmrtí blízkého člověka (ať již z oficiální dokumentace či ze samotného těla zemřelého). Povede-li se tyto informace úspěšně shromáždit, je čas a jejich kvalifikované vyhodnocení.

Právní rádce pro pozůstalé: Prohlídka těla zemřelého a pitva

V předcházející dvojici článků jsme obecně hovořili o možnostech přístupu k informacím týkajících se úmrtí blízkého člověka. Jedná-li se o zjištění neznámé příčiny úmrtí či na tuto příčinu navazující určení osoby za toto úmrtí odpovědné, představuje často nenahraditelný zdroj informací samotné tělo zemřelého, a tedy výstupy z jeho posmrtného zkoumání. Tento článek se tedy věnuje problematice prohlídky těla zemřelého a pitev a dále přístupu k informacím při těchto úkonech zjištěných.