V jedné obci měnili územní plán, přičemž došlo ke zpřísnění podmínek etapizace. Obsah územního plánu předurčilo referendum, ve kterém lidé hlasovali o této otázce: „„Souhlasíte, aby Zastupitelstvo města D. zachovalo v územním plánu stanovené zásady etapizace, kde je mimo jiné určeno, že z obytných ploch by neměla být zahajována výstavba v dalších lokalitách do doby realizace velké většiny rodinných domů v lokalitách: Nad Papežem, Javorová, Na Kole, Západní zóna, a při nejbližší změně územního plánu upřesnilo, že velkou většinou se v tomto rozumí nejméně 85 %?“
Nejvyšší správní soud rozhodoval o územním plánu jednoho středočeského města, jehož zastupitelstvo schválilo změnu č. 2 územního plánu, kterou byly jedny pozemky přeřazeny z ploch pro bydlení individuální do ploch pro veřejnou vybavenost a dopravní infrastrukturu. S tím nesouhlasil soused, protože se mu nelíbilo, že vedle jeho nemovitostí má vyrůst čtyřpodlažní škola. Prohrál u krajského soudu i u NSS.
Nejvyšší správní soud se zabýval podmínkami vymezení stabilizovaných (stavových) ploch v územním plánu. Řešil také skutečnost, že vlastník, který se na soud obrátil, byl v procesu územního plánování pasivní.
V rámci naší minisérie o plánovacích smlouvách podle zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon se dostáváme k ošemetné otázce: Má investor nárok na uzavření plánovací smlouvy? Pokud ano, v jaké situaci? Pojďme se podívat na paragrafy a judikaturu.
Novým článkem pokračujeme v naší minisérii věnované plánovacím smlouvám podle nového stavebního zákona. Tentokrát se zaměříme na rizika spojená se soudním přezkumem územně plánovací dokumentace vydané v podobě podle smluvních požadavků stavebníka.
Nejvyšší správní soud dostal možnost se zabývat dalším územním plánem. Tentokrát byli nespokojení vlastníci, jejichž pozemky byly původním územním plánem určeny pro drobnou výrobu a po přijetí nového územního plánu se z nich stala zemědělská půda. Vlastníci nesouhlasili ani s tím, že územní rezerva nebyla překlopena do původně zamýšleného využití, ale pozemky zůstaly rovněž nezastavitelné (mj. proto, že šlo o cenné zemědělské půdy). Krajský soud uzavřel, že k omezení vlastníků došlo po právu, neboť na pozemcích zástavbu po dobu 15 let nerealizovali a nový územní plán vyšel při volbě regulace z faktu, že se na pozemcích jednoduše pole skutečně nachází. NSS slova krajského soudu potvrdil.
V rámci naší minisérie o plánovacích smlouvách jsme se rozhodli dát prostor i obecnější teorii správního práva, neboť má pro smlouvy značný význam. Jak jsme již v prvním článku vysvětlili, plánovací smlouvy uzavírané podle stavebného zákona (č. 283/2021 Sb.) jsou smlouvami veřejnoprávními, což má na celou věc zásadní dopad a v některých situacích to může být pro nevhodně formulovanou smlouvu i fatální. Problémům mohou čelit zejména ty smlouvy, skrze které se obce budou pokoušet obchodovat s územními plány a za peníze investorů měnit regulaci podle předem nadiktovaných požadavků v rozporu s veřejnými zájmy.
Nová právní úprava veřejnoprávních plánovacích smluv přináší spoustu otázek. Jednou z nich je, jak přesně se bude postupovat, když si investor bude chtít koupit regulaci v územním plánu, která by vyhovovala jeho záměrům. Vzhledem k tomu, že umožnit obchodování s územními plány byl od počátku cíl nové právní úpravy, je výsledek skutečně žalostný a představuje velké riziko pro obce a ještě větší „příležitost“ pro nespokojené občany, kterým je developerský projekt trnem v oku.
Mnohé obce a města zatím netuší, jaké výzvy přinesla plná účinnost nového stavebního zákona od 1. 7. 2024 ve vztahu k uzavírání smluv s developery i běžnými stavebníky. Na některé otázky poskytnou odpověď až soudy, ale praxe se nezastaví a cílem tohoto příspěvku je tak poskytnout doporučení, jak postupovat již nyní.
Krajský soud v Praze se zabýval případem, kdy obec hodlala provést stavební úpravy a přístavbu hasičské zbrojnice. Z důvodu nevyhovujícího stavebně technického stavu byla však nakonec odstraněna a znovu zbudována i ta část, která z původní stavby měla zůstat. Bohužel ale proti tomuto postupu byli sousedé, kteří původně s přestavbou souhlasili a tito podali nejen odvolání, ale také žalobu k soudu. Jak to dopadlo?