Nejvyšší správní soud se věnoval zajímavé otázce: možnosti upřesnit petit návrhu na zrušení opatření obecné povahy (změny územního plánu).
V březnu roku 2023 rozhodoval Krajský soud v Praze o územním plánu jedné středočeské obce. Rozsudek je poměrně rozsáhlý, je v něm ale několik zajímavých pasáží, které si dovolíme ocitovat.
Otázka: Když zastupitelé rozhodují o námitce k územnímu plánu, musí všechny argumenty uvést v odůvodnění rozhodnutí o námitce, jak tvrdí vlastník, nebo stačí, když jsou uvedeny v celém odůvodnění územního plánu?
Otázka: Co má obec dělat, když je podán návrh na zrušení části jejího územního plánu, ale spis je zrovna kvůli přezkumu územního plánu u krajského úřadu?
V jedné obci v Ústeckém kraji schválili změnu územního plánu a dostali se před soud. Naštěstí obstáli, protože vlastník pozemků měl nesmyslné požadavky. Jestli vás zajímá jaké, přečtěte si náš nejnovější text o rozhodovací praxi českých soudů ve věcech územního plánování.
Na konci ledna 2023 stál před Nejvyšším správním soudem Územní plán Hrabyně. Navrhovateli byli nespokojení vlastníci pozemků, které chtěli napojit na pozemní komunikaci přes sousední parcely. K tomuto napojení získali povolení pro zřízení sjezdu. Územní plán ale toto řešení nereflektoval. Obec u soudu namítala, že toto řešení není vhodné, není komplexní a je dokonce i rozporné s právními předpisy.
Otázka: Má malá obec nárok na náhradu nákladů na advokáta, když u soudu hájí svůj územní plán?
Nejvyšší správní soud rozhodoval o dalším územním plánu, obci se podařilo jej uhájit. Obec vložila na pozemky pro rekreaci nové podmínky, podle kterých jsou možné pouze stavební úpravy, přístavby a úpravy zlepšující ekologické parametry (domovní ČOV, elektrické vytápění, zařízení pro sběr odpadu apod.) a přístavby max. do 50 % stavu zastavěné plochy dle katastru nemovitostí, a dále podmínky prostorového uspořádání, které pro plochy RI stanoví koeficient zastavění pozemku max. 20 %, koeficient zeleně min. 80 % a preferenci vysoké zeleně (stromy).
Jsme rádi, když se nám podaří u soudu obhájit práva našich klientů. Dnes nás proto potěšil rozsudek Krajského soudu v Praze, který dal za pravdu obci a jejímu řešení v územním plánu. Vlastníkům se nelíbilo, že samospráva nově zařadila část jejich pozemků do plochy smíšené nezastavěného území a tím zrušila jejich zastavitelnost. Navrhovatelé se bránili typickými argumenty: porušení principu kontinuity územního plánování a nepřiměřený zásah do vlastnického práva. Vedle toho nebyli dotčení vlastníci spokojeni ani se způsobem vypořádání námitek a odůvodnění rozhodnutí o nich. Spor se týkal také toho, zda k pozemku vede či nevede odpovídající pozemní komunikace.
Nestává se tak často, aby Nejvyšší správní soud rozhodoval o územních plánech v rámci tzv. incidenčního přezkumu, tj. až tehdy, kdy řeší kasační stížnost proti rozsudku o územním rozhodnutí. V lednu 2023 ale dostal tu možnost a díky tomu jsme se dozvěděli něco více o tom, jak NSS k incidenčnímu přezkumu přistupuje. Šlo o územní plán Horské Kvildy, která soud vyhrála.