Nejvyšší správní soud rozhodoval o územním plánu obce Úžice, který na pozemku jedné vlastnice vymezil plochu ZV – zeleň ve veřejných prostranstvích a současně bylo k pozemku zřízeno předkupní právo ve prospěch obce. Změnou územního plánu mělo navíc být na dotčeném pozemku přípustné vybudování stavby veřejné dopravní a technické infrastruktury pro rozšíření dálnice D8 včetně souvisejících staveb. V předešlém znění územního plánu byl dotčený pozemek vymezen v ploše NL – plochy lesní a ve velmi malé severní části pozemku v plochách ZN – zeleň nízká a ZI – zeleň izolační. Krajský soud v Praze návrh vlastnice na zrušení opatření obecné povahy zamítl a NSS postupoval s kasační stížností stejně. Proč?
Nejvyšší správní soud rozhodoval na konci listopadu o územním plánu Janova nad Nisou, který napadal vlastník pozemků zklamaný mj. z toho, že mu nebylo umožněno stavět ve třetí zóně ochrany CHKO Jizerské hory. Díky tomu se mohl Krajský soud v Ústí nad Labem a poté NSS vyjádřit k závaznosti stanovisek dotčeného orgánu.
Od nálezu Ústavního soudu I. ÚS 59/14 už nějaký ten čas uplynul a je jistě zajímavé podívat se na to, jak se dnes dívají správní soudy na aktivní legitimaci spolku. V listopadu 2022 rozhodoval Krajský soud v Praze o návrhu Okrašlovacího spolku U Starého mostu na zrušení Změny č. 4 Územního plánu města Kostelec nad Labem. Je nutno hned zkraje zdůraznit, že se jedná o mimořádný případ, neboť spolek se nedomáhal své aktivní legitimace z důvodu ochrany přírody a krajiny nebo jiných zájmů, ale poněkud netradičně z titulu vlastnického práva a porušení práva na podnikání. Přesto se ale soud obšírněji vyjádřil k možnostem spolku územní plán napadat a tyto možnosti […]
Otázka: Může spolek podat žalobu proti územnímu plánu?
Při psaní jednoho návrhu na zrušení opatření obecné povahy – části územního plánu, jsme narazili na zajímavý judikát, který se týká možnosti obce zakázat v územním plánu obnovitelné zdroje. Předmětem sporu, který se dostal až k Nejvyššímu správnímu soudu, byla skutečnost, že město Strakonice změnou územního plánu znemožnilo na svém území umisťování obnovitelných zdrojů energie (konkrétně malých vodních elektráren).
Obec Štítary se ocitla se svým územním plánem nejdříve před krajským a pak před Nejvyšším správním soudem – a obstála. O co šlo? Městys Štítary (odpůrce) schválil změnu územního plánu na svém území. Po změně byl na jeho území zakázán velkochov (intenzivní, průmyslový chov) zemědělských zvířat.
Nejvyšší správní soud se v těchto dnech dostal k rozhodování o dalším územním plánu, tentokrát zavítal na jih Moravy. Krajský soud v Brně, k jemuž věc napadla jako k prvnímu, řešil návrh, kterým se dotčený soused domáhal zrušení Územního plánu Nový Šaldorf – Sedlešovice, V něm byla nově vymezená zastavitelná plocha Z-XI (Znojmo – Louka).
Nejvyšší správní soud často rozhoduje o zajímavých aspektech územního plánování. Nejinak tomu bylo v případě obce Dolany. Jeden z pozemků se podle starého územního plánu nacházel v nezastavitelné stabilizované ploše zemědělského půdního fondu, nový územní plán ho pak přeřadil do plochy územní rezervy pro venkovské bydlení.
Nejvyšší správní soud rozhodoval o další „žalobě“ na územní plán, tentokrát šlo o městys Drásov. Navrhovatel územnímu plánu vyčítal celou řadu pochybení. V tomto článku se budeme některým z nich věnovat podrobněji. Zajímavý je zejména pohled soudu na to, co všechno může být v územním plánování jinak, když řádí covid.
Jedna z věcí, která je pro obce noční můrou, je soudní spor o územní plán. Dochází k nim poměrně často, ale na většinu z nich je možné se připravit a obstát v nich. Jak? Základním předpokladem je samozřejěm kvalitně zpracovaný a odůvodněný územní plán, který sleduje legitimní cíle a vlastníky pozemků neomezuje nad přiměřenou míru. Jak dát takový územní plán dohromady si řekneme jindy, dnes se zaměříme na to, v jakých situacích se může územní plán před soud dostat.