Nejvyšší správní soud se v těchto dnech věnoval otázce podstatné úpravy územního plánu, a to ve vztahu k přezkumu územního plánu jedné středočeské obce, která po veřejném projednání přesunula domy s pečovatelskou službou z přípustného využití do podmíněně přípustného využití, aniž by opakovala veřejné projednání. Úpravu totiž považoval pořizovatel za nepodstatnou (mělo jít o pouhé zpřesnění textové a grafické části).
Otázka: Můžeme doplnit do návrhu územního plánu řešení jiných lokalit, i když vůbec nebyly řešeny v zadání (podle toho se změna územního plánu měl týkat jen několika pozemků a konkrétních záměrů)?
Otázka: Kdo rozhoduje o úplném přepracování návrhu územního plánu po veřejném projednání? Musí zastupitelé respektovat názor pořizovatele nebo je rozhodnutí o dalším postupu na nich?
Otázka: Jak může určený zastupitel ovlivnit podobu územního plánu?
Otázka: Může obec zrušit termín již oznámeného veřejného projednání upraveného návrhu územního plánu za účelem dodatečné úpravy návrhu ještě před veřejným projednáním?
Otázka: Může být stavební uzávěra přímo součástí zadání územního plánu?
Otázka: Musí návrh územního plánu přesně odpovídat zadání?
Nejvyšší správní soud rozhodoval o další „žalobě“ na územní plán, tentokrát šlo o městys Drásov. Navrhovatel územnímu plánu vyčítal celou řadu pochybení. V tomto článku se budeme některým z nich věnovat podrobněji. Zajímavý je zejména pohled soudu na to, co všechno může být v územním plánování jinak, když řádí covid.