Nejvyšší správní soud rozhodoval o pár zajímavých věcech. Jednou z nich byl případ registrace „Konopné církve“, kterou ministerstvo kultury nechtělo provést. Městský soud dal úřadu za pravdu a na stranu prvé víry se nepostavil ani Nejvyšší správní soud. Zajímá-li vás proč, čtěte dál.
Zajímavý případ řešil na MDŽ roku 2023 Nejvyšší správní soud. Týkal se územní rezervy. Konkrétně šlo o to, zda město správně vyložilo námitku navrhovatele požadující vymezení územní rezervy pro jihozápadní obchvat Nového Města nad Metují. Na to navazovalo zhodnocení rozhodnutí o této námitce a postupu krajského soudu, jenž územní plán zrušil nejen v části daného rozhodnutí, ale také v části vymezující zastavitelné plochy v místě územní rezervy.
V jedné obci v Ústeckém kraji schválili změnu územního plánu a dostali se před soud. Naštěstí obstáli, protože vlastník pozemků měl nesmyslné požadavky. Jestli vás zajímá jaké, přečtěte si náš nejnovější text o rozhodovací praxi českých soudů ve věcech územního plánování.
Už na jaře 2021 jsme se spolu s klientem poprvé obrátili na české soudy s žádostí o poskytnutí ochrany před nezákonným zásahem způsobeným povinností zaměstnanců podrobit se testům na přítomnost viru či antigenu viru SARS – CoV 2. Možná, že si ještě vzpomenete na dobu, kdy zaměstnavatelé měli povinnost neumožnit zaměstnancům, kteří se netestovali, přítomnost na pracovišti (ledaže pracovníci splňovali určité nesmyslné výjimky). Pak by vás mohla soudní anabáze, která ještě definitivně neskončila, ale jen se dnes v rámci soudního ping pongu vrátila zase na začátek, zajímat.
Dnes máme radost, neboť se nám podařilo obhájit územní plán jednoho z našich „obecních“ klientů, který se dostal před soud se svým územním plánem. Ve snaze zabránit nežádoucí činnosti a mj. dodržet závazek z místního referenda, obec doplnila do územního plánu upřesnění regulace ploch VD – drobná a řemeslná výroba a skladování. Nově byl doplněn text, že přípustná není jen obecně výroba průmyslového charakteru, ale konkrétně pak výroba betonových směsí a výrobků z betonu, výroby asfaltových směsí, stavebních hmot apod.
Nejvyšší správní soud rozhodoval o jedné stavební uzávěře. Vzhledem k tomu, že se právě stavební uzávěrou snaží mnohé obce řešit neutěšenou situaci s rozsáhlou výstavbou a nekvalitním územním plánem, je jistě dobré vědět, jak na tato opatření obecné povahy nahlížejí soudy (krajský i Nejvyšší správní podání vlastníků zamítly).
Ústavní soud v lednu 2023 vydal nález ve věci územního plánování. To se nestává tak často a můžeme jistě říci: díky bohu za to, protože ze strany ústavních soudců, kteří se územnímu plánování nevěnují do detailů (na rozdíl od těch z Nejvyššího správního soudu), to obvykle to nebývají šťastné a pro praxi přínosné zásahy. Pojďme se nyní podívat, o co šlo a jaké má nejnovější nález Ústavního soudu následky pro obce.
Nejvyšší správní soud vydal další zajímavé rozhodnutí, které se týká veřejně přístupných účelových komunikací. V posuzovaném případě měla být na jednom pozemku povolena přístavba rodinného domu. S tím nesouhlasil soused, přes jehož pozemek vedla od rodinného domu k místní komunikaci zpevněná cesta. Tu považoval stavební úřad právě za veřejně přístupnou účelovou komunikaci, nicméně vlastník pozemků s tím nesouhlasil.
Otázka: Občan obce tvrdí, že na úřední desce nebyl zveřejněn jeden z dokumentů. Musíme prokázat, že tomu tak bylo?
Nejvyšší správní soud řešil zajímavou kauzu, která se týkala větrných elektráren. Aktualizací Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje došlo ke změně textu, kdy byla vypuštěna podmínka, že pro situování větrných elektráren v krajině jsou závazné regulativy Územní studie na umísťování větrných elektráren na území Olomouckého kraje. Aktualizací č. 2a byla také nově vytvořena kulturní krajinná oblast KKO9 Svahy Nízkého Jeseníku, která je vymezena na katastru obce Jívová (západní část katastru) a v okolí. V důsledku existence této krajinné oblasti a Přírodního parku Údolí Bystřice, zůstala na katastru obce Jívová plocha o rozloze 1,1 km2 , kde zásady územního rozvoje nezakazují umístit větrné elektrárny.