Právní základ nároku jednotlivce na náhradu škody v případě trestního stíhání, které je skončeno zproštěním obžaloby (či zastavením trestního stíhání), je třeba hledat nejen v ustanovení čl. 36 odst. 3 Listiny, ale v obecné rovině především v čl. 1 odst. 1 Ústavy, tedy v principech materiálního právního státu. Má-li stát být skutečně považován za materiální právní stát, musí nést objektivní odpovědnost za jednání svých orgánů, resp. za jednání, kterým orgány veřejné moci přímo zasáhly do základních práv jednotlivce. Nároku jednotlivce na náhradu škody v případě nezákonného trestního stíhání se ve svém nejnovějším nálezu věnoval i Ústavní soud ČR. Nezákonné trestní stíhání Žadatelka o odškodnění byla trestně stíhána pro podezření ze […]
V dnešním článku se blíže podíváme na otázku, zda lze započtení doby strávené v nezákonné vazbě do uloženého trestu odnětí svobody považovat za dostatečnou kompenzaci nemajetkové újmy, která odsouzenému vznikla v souvislosti s nezákonnými rozhodnutími, jimiž byl odsouzený vzat do vazby (ponechán ve vazbě). Odsouzení k trestu odnětí svobody následující po zákonné vazbě Nejdříve se podíváme na situaci, kdy je pachatel vzat do vazby v souladu s právními předpisy a následně je odsouzen k trestu odnětí svobody: Podle ustanovení § 92 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, jestliže se vedlo proti pachateli trestní řízení ve vazbě a dojde v tomto řízení k jeho odsouzení, […]
Ústavní soud ČR se dnes ve svém nálezu vyjádřil k případu týkajícímu se náhrady škody způsobené při výkonu veřejné moci rozhodnutím a nesprávným úředním postupem, konkrétně se zabýval otázkou odškodnění za nezákonné věznění stěžovatele (probíhající v letech 1983-1987), který v době nesvobody odmítl nastoupit vojenskou službu z důvodu svého přesvědčení.
V článku Aplikace zákona č. 82/1998 Sb., Ministerstvem zemědělství ČR jsme se počátkem roku blíže podívali na některé případy, ve kterých došlo k poskytnutí náhrad škody podle zákona č. 82/1998 Sb., Ministerstvem zemědělství ČR. Pokračovat jsme se rozhodli u Ministerstva obrany ČR.
České a slovenské právo se řadu let vyvíjelo společně. Za poslední dvě desetiletí však došlo ke značnému posunu v jednotlivých právních odvětvích a řada právních institutů je tak v českém slovenském právu zakotvena odlišně. Právě tyto rozdíly mezi jinak podobnými právními řády nám umožňují se inspirovat. Jaké odlišnosti najdeme u právní úpravy náhrady imateriální újmy způsobené průtahy v řízení v CŘ a v SR?
Ústavní soud ČR se dnes ve svých dvou nálezech (I. ÚS 2551/13 a I. ÚS 4227/12) vyjádřil k případům týkajícím se náhrady škody způsobené při výkonu veřejné moci rozhodnutím a nesprávným úředním postupem.