Krajský soud ve Stuttgartu řešil zajímavou kauzu týkající se reklamy spojené s environmentálními tvrzeními. Řekl, že marketing zaměřený na životní prostředí se musí posuzovat podobně přísně jako reklama na zdravotní prostředky, neboť v tak citlivé oblasti, jako je ochrana přírody anebo změny klimatu nesmí docházet ke klamání veřejnosti (spotřebitelů).
Z hlediska rozvíjejícího se tématu smluv uzavíraných mezi obcí či krajem (viz například naše příspěvky Co to jsou „smlouvy o rozvoji území“? nebo Nejvyšší soud: Obec si může s investorem sjednat finanční příspěvek na vybudování inženýrských sítí) může být zajímavý určitý exkurz do situace v Německu, kde smlouvy o územním rozvoji již mají po řadu let své pevně dané místo. Pokud jde o německou variantu smluv o územním rozvoji (städtebaulicher Vertrag), jejich definice není nikde uvedena, a to ani ve stavebním zákonu (BauGB – Baugesetzbuch[1]). Nicméně o takovou smlouvu se jedná, vztahuje-li se na „stavební právo ve městech/obcích“ (Städtebaurecht). Tyto dohody mohou být samozřejmě propojeny a ovlivněny i soukromoprávní úpravou, jde-li např. […]