Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo návrh metodiky týkající se urychlení výstavby obnovitelných zdrojů energie (OZE). Zaujala nás zejména kapitola o tzv. incentivách, což je sofistikovaný název pro finanční a nefinanční „úplatu“ za to, že obec a občané nebudou dělat OZE problémy.
Čím urputněji se stát snaží na sílu prosadit solární elektrárny nebo větrníky, tím víc se lidé staví na zadní a vymoženosti moderní doby jaksi odmítají. Krásně na to poukazují referenda proběhlá s podzimními volbami. Podle dat ministerstva vnitra se konalo sedm referend o této problematice a v naprosté většině lidé řekli obnovitelným zdrojům ne. Blbou zprávou je, že vůle lidu je „těm nahoře“ jako obvykle ukradená, protože se postupně mění zákony tak, aby se větrné i fotovoltaické elektrárny daly prosadit stůj co stůj, i když se bude zastupitelstvo stavět třeba na hlavu a odrážet se ušima. Pojďme se nyní podívat na otázky, o kterých se v obcích hlasovalo.
Otázka: Investor chce na území naší obce vybudovat malou vodní elektrárnu. Víme, že soláry a větrníky jsou prioritními záměry a měly by být upřednostněny a územní plán je v podstatě nemůže zakázat. Je to tak i u malých vodních elektráren?
V připomínkovém řízení je návrh nového zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (dále jen „ZOZE“), který přináší mimořádně kontroverzní změny ve způsobu plánování a umisťování větrných a solárních výroben elektřiny. Ty se totiž budou moci realizovat prakticky kdekoliv bez ohledu na ochranu zvířat, rostlin nebo cenných přírodních oblastí. Výstavbě OZE bude do budoucna velmi obtížné zabránit, a to jak ze strany obcí, tak i občanů nebo jejich spolků.
Spletitost vztahů jednotlivých subjektů konsorcia Frank Bold je pro lidi zvenku téměř neuchopitelná. Jisté je, že členem výboru spolku Frank Bodl Society je právník Martin Fadrný (pracuje v rámci Frank Bold Advokáti, kde má na starost obchodní rozvoj), donedávna býval členem výboru i Pavel Franc. Vedle spolku Frank Bodl existuje společnost Frank Bold Advokáti, jejímiž jednateli jsou mj. Pavel Franc a Jiří Nezhyba. Dále je třeba zmínit Frank Bodl Advisory, kde je jednatelem opět Pavel Franc. Pavel Franc, Martin Fadrný a Jiří Nezhyba spolu pracovali již v předchůdci celého konsorcia Frank Bold – Ekologickém právním servisu. Smlouvu o spolupráci na projektu gigafactory v Dolní Lutyni podepsal za Frank Bold Society Martin […]
Médii proběhla zpráva, že několik ekologických spolků v čele s Frank Bold Society uzavřelo smlouvu s Ministerstvem průmyslu a obchodu, CzechInvestem a dalšími subjekty o podmínkách realizace Strategického podnikatelského parku u obce Dolní Lutyně v Moravskoslezském kraji. Ten jako projekt „s vysokou přidanou hodnotou“ posvětila nedávno vláda. Za oběť obřímu záměru padne zemědělská půda a příroda, mj. ptačí oblast „Heřmanský stav – Odra – Poolší“.
Jedna malá obec si do svého územního plánu doplnila některé prvky regulačního plánu. Omezila zde mj. možnost využití FTV panelů. To se nelíbilo dotčeným vlastníkům a proti novým podmínkám se bránili u soudu. Ten dal ale za pravdu obci. Z jakých důvodů, to si řekneme v našem novém článku.
Zdá se, že stát obcím a jejich obyvatelům ukrajuje stále rychleji prostor k samostatnosti a k životu. Za vydatné pomoci ministerstva životního prostředí mají investoři do větrné energie evidentně získat velmi snadný povolovací proces pro svoje elektrárny, aniž by se kdo ptal na zájmy samospráv a občanů. Na hackathonu pořádaném MŽP bylo dohodnuto, že je třeba vymezit tzv. akcelerační zóny (nebo také „obnovitelné krajinné oblasti“), kde bude usnadněna výstavba větrných nebo solárních elektráren.
Referenda o větrných elektrárnách patrně ve své „popularitě“ časem nahradí ta o hernách a automatech. Občané totiž nějak odmítají pochopit, že v jejich zájmu, aby si za humny nechali postavit farmu obřích větrníků. Jedním z posledních „všelidových“ hlasování o větrných elektrárnách bylo to, které se konalo v polovině května a letošního roku v obci Stará Červená Voda. Občané dali větrníkům jasnou stopku. To samozřejmě neznamená, že by bylo jisté, že v katastru obce nevyrostou, ale je to jeden z kroků, který by měly učinit všechny samosprávy, které zajímá, co si jejich občané myslí.
Je zřejmé, že snahy o budování obřích farem větrných elektráren po novele stavebního zákona naberou na síle. Ukazuje se také, že investoři se budou pokoušet obcím učinit nabídky, „které nelze odmítnout“ – několik milionů do obecní pokladny, které mají zajistit odkývání každého záměru. Protože je vždycky lepší být připraven, nežli překvapen a neprodat zájmy samosprávy a jejích občanů lacino, dovolujeme si věnovat otázkám spojeným s větrníky další článek.