Před týdnem jsme psali článek o tom, že není pravdou, že by obce po novele stavebního a energetického zákona neměly prakticky žádné možnosti, jak zabránit nežádoucí výstavbě větrných elektráren. Kupříkladu Hospodářské noviny mj. uváděly: „Novela energetického zákona označovaná jako lex OZE I zařadila větrné, ale i fotovoltaické elektrárny s výkonem nad jeden megawatt mezi veřejnou technickou infrastrukturu. Investoři při jejich stavbě už tedy nemusí žádat o změnu územního plánu, pokud je umístí v nezastavěném území obce. „Nutnost pořizování změny územního plánu v tomto případě odpadá,“ potvrzuje Jiří Nezhyba z advokátní kanceláře Frank Bold Advokáti. Výstavbu obnovitelných zdrojů v Česku by to tak podle něj mohlo usnadnit. „Zmenšuje se tím do […]
Od konce ledna 2023 je účinný zákon č. 19/2023 Sb., kterým se mimo jiné změnil stavební zákon. Snahou novelizace je znemožnit obcím a jejich občanům bránit se proti nechtěným a mnohdy mimořádně problematickým větrníkům a rozhodovat o tom, jak dobře a kvalitně se bude v místě žít. Doteď totiž obce skrze územní plány měly možnost rozhodovat o tom, kde budou či nebudou větrné elektrárny stát, dnes jim hrozí, že o tuto možnost a „právo veta“ přijdou.
Zajímavou kauzu vzhledem k dnešní chaotické době řešil na sklonku listopadu Nejvyšší správní soud. Územní plán města Orlová stanovil tuto regulaci: „Ve stabilizovaných plochách bydlení hromadného – v bytových domech BH, které jsou zásobovány teplem ze soustavy CZT, se nepřipouští výstavba ani zřizování nových nezávislých teplárenských zdrojů. Nezávislým teplárenským zdrojem je myšleno ucelené zařízení (např. kotelna, teplárna, kogenerační zařízení, výměník tepla, tepelné čerpadlo, sluneční kolektor), ve kterém se získává teplo pro tepelnou soustavu.“
Jedna obec v Moravskoslezském kraji má příznačný název pro spor o vyhlášení referenda – Sudice. Právě zde se podle rozsudku krajského soudu bude na podzim 2022 konat hlasování občanů o jednoduché otázce: „Větrné elektrárny v katastru obce? Ano – Ne?“ Kupodivu právě o ni byl největší spor. Obec se totiž snažila přesvědčit soud, že bylo správné, když referendum nevyhlásila, protože otázka je neurčitá a navíc otázkou ani není, protože neobsahuje sloveso. Vedle toho prý nebylo sousloví „větrná elektrárna“ dost srozumitelné, protože se tím mohou myslet malé i velké obnovitelné zdroje využívající energii větru.
Tlak na rozšiřování tzv. obnovitelných zdrojů energií nepochybně kvůli mnoha různým příčinám poroste. Větrné elektrárny ovšem neznamenají pouze světlé zítřky a elektřinu „zdarma“, ale pro svoje okolí přinášejí také řadu problémů. Proto se nelze divit obcím ani jejich obyvatelům, že se s větrníky za humny nehodlají smířit a bojují proti nim všemi možnými prostředky. Co mohou reálně udělat?