V nálezu ze dne 30. dubna 2019 se Ústavní soud zabýval otázkou, zda může důsledkem legislativní změny dojít ex lege k automatickému prodloužení soudně nařízeného ochranného léčení nad rámec lhůty výslovně stanovené v soudním rozhodnutí. Stěžovateli bylo dne v srpnu 2013 Městským soudem v Brně uloženo ochranné léčení vykonávané formou lůžkové péče. Usnesením téhož soudu ze dne 11. 4. 2016 bylo vyhověno návrhu stěžovatele na změnu formy ochranného léčení na formu ambulantní a současně bylo stěžovateli ochranné léčení prodlouženo o 1 rok, tedy do dne 11. 4. 2017. O prodloužení ambulantního ochranného léčení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 99 odst. 6 trestního zákoníku ve znění zákona č. 330/2011. Jeho část, která je […]
Zajímavé rozhodnutí se před časem zrodilo u Krajského soudu v Brně v případu muže, který žaloval Psychiatrickou nemocnici v Brně (dále jen „léčebna“), v jejímž zdravotnickém zařízení byl opakovaně protiprávně nedobrovolně hospitalizován. Krajský soud v Brně přistoupil ke zvýšení původně přiznané náhrady zejména proto, že léčebna nedbala předchozích rozhodnutí soudů prvního stupně a k nedobrovolné hospitalizaci ze stejných důvodů nadále přistupovala.