Vedle výzvy k vrácení dotace, které jsme se již věnovali samostatně, je podstatnou možností, jak se vyhnout konstatování porušení rozpočtové kázně, výzva k provedení opatření k nápravě. Tu má poskytovatel dotace povinnost při splnění zákonných podmínek příjemci (ať jde o obec či jiný subjekt) dát. Nevydání výzvy je důvodem, proč by měl být platební příkaz na odvod za porušení rozpočtové kázně zrušen v odvolacím řízení.
Pokud příjemce zcela nevyhoví výzvě k vrácení dotace podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, je zahájeno řízení o porušení rozpočtové kázně, které pak zpravidla vyústí ve vydání platebního výměru. Proti tomu je možné se odvolat. Jaká jsou specifika odvolání podle daňového řádu, si řekneme v tomto článku.
V praxi bohužel dochází k situacím, kdy stavební úřad s vlastníkem nemovitosti nejedná jako s účastníkem řízení a tak mu neumožní se běžícího územního řízení ohledně nemovitosti v sousedství účastnit a uplatnit své námitky. Pokud účastník není vyrozuměn o zahájení řízení ani o vydaném rozhodnutí, mnohdy se s rozhodnutím seznámí až následně, třeba na základě odpovědi na žádost o informace dle zákona o svobodném přístupu k informacím.
Našeho klienta (obec ve Středočeském kraji) jsme zastupovali při podání odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu o umístění stavby bytového domu, několika rodinných domů a související veřejné infrastruktury. Kromě konkrétních výtek týkajících se záměru (zejm. nedostatečný počet parkovacích míst) se naše argumentace zaměřila na jedno z poměrně častých pochybení stavebních úřadů, kterým jsou účastníci zkráceni na svých právech. O co šlo?