Ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu bylo uveřejněno rozhodnutí týkající se tzv. incidenčního přezkumu opatření obecné povahy. Jedná se o druhý typ přezkumu, pro který není relevantní roční lhůta uvedená v zákoně č. 150/2002 Sb., soudní řád správní. Pro obce proto incidenční přezkum územního plánu znamená větší nejistotu.
Nejvyšší správní soud opět přezkoumával další územní plán, tentokrát šlo o jednu obec nedaleko Brna. Nejdůležitějším bodem argumentace obce bylo, že dotčený vlastník podal námitky až v souvislosti s opakovaným veřejným projednáním části územního plánu, která ovšem nezasahovala do úpravy poměrů na jeho pozemcích, tj. je podal opožděně. Správní soudy daly obci za pravdu a územní plán podržely.
Na konci ledna 2023 stál před Nejvyšším správním soudem Územní plán Hrabyně. Navrhovateli byli nespokojení vlastníci pozemků, které chtěli napojit na pozemní komunikaci přes sousední parcely. K tomuto napojení získali povolení pro zřízení sjezdu. Územní plán ale toto řešení nereflektoval. Obec u soudu namítala, že toto řešení není vhodné, není komplexní a je dokonce i rozporné s právními předpisy.
Otázka: Má obec právo na ochranu svého vlastnictví, když majitel sousedního pozemku zamezuje přístupu na pozemky obce, které ale je veřejným prostranstvím?
Otázka: Proč má náklady za využívání veřejného prostranství různými lidmi hradit právě obec, na jejímž území ono prostranství leží?
Otázka: Na soukromých pozemcích v obci se historicky nachází veřejné prostranství. O jeho existenci se s vlastníkem nepřeme, ale jde o náhradu nákladů za využívání pozemků občany obce. Musí obec tyto náklady vlastníkovi poskytnout?
Jsme rádi, když se nám podaří u soudu obhájit práva našich klientů. Dnes nás proto potěšil rozsudek Krajského soudu v Praze, který dal za pravdu obci a jejímu řešení v územním plánu. Vlastníkům se nelíbilo, že samospráva nově zařadila část jejich pozemků do plochy smíšené nezastavěného území a tím zrušila jejich zastavitelnost. Navrhovatelé se bránili typickými argumenty: porušení principu kontinuity územního plánování a nepřiměřený zásah do vlastnického práva. Vedle toho nebyli dotčení vlastníci spokojeni ani se způsobem vypořádání námitek a odůvodnění rozhodnutí o nich. Spor se týkal také toho, zda k pozemku vede či nevede odpovídající pozemní komunikace.
Naše advokátní kancelář se zaměřuje na územní plánování, samosprávy, místní poplatky a jiná zajímavá témata. Díky tomu se dostáváme k mnoha zajímavým případům a je nám ctí, že se nám právě dnes podařilo hned dvakrát u Nejvyššího správního soudu obhájit územní plán jedné středočeské obce. Z rozsudků NSS vyplývá několik zajímavých věcí. Oba případy se týkaly zástavby v záplavovém území.
Nestává se tak často, aby Nejvyšší správní soud rozhodoval o územních plánech v rámci tzv. incidenčního přezkumu, tj. až tehdy, kdy řeší kasační stížnost proti rozsudku o územním rozhodnutí. V lednu 2023 ale dostal tu možnost a díky tomu jsme se dozvěděli něco více o tom, jak NSS k incidenčnímu přezkumu přistupuje. Šlo o územní plán Horské Kvildy, která soud vyhrála.
Nejvyšší správní soud rozhodoval o územním plánu obce Úžice, který na pozemku jedné vlastnice vymezil plochu ZV – zeleň ve veřejných prostranstvích a současně bylo k pozemku zřízeno předkupní právo ve prospěch obce. Změnou územního plánu mělo navíc být na dotčeném pozemku přípustné vybudování stavby veřejné dopravní a technické infrastruktury pro rozšíření dálnice D8 včetně souvisejících staveb. V předešlém znění územního plánu byl dotčený pozemek vymezen v ploše NL – plochy lesní a ve velmi malé severní části pozemku v plochách ZN – zeleň nízká a ZI – zeleň izolační. Krajský soud v Praze návrh vlastnice na zrušení opatření obecné povahy zamítl a NSS postupoval s kasační stížností stejně. Proč?