Krajský soud v Praze rozhodoval o návrhu na zrušení stavební uzávěry jedné středočeské obce, která se snaží bránit (mimo jiné) rozšíření výrobního areálu, který dlouhodobě komplikuje život mnoha občanům. Jsme rádi, že jsme práva samosprávy a lidí u soudu hájili úspěšně.
Krajský soud v Praze rozhodoval o dalším zajímavém případu týkajícím se územního plánování. Tentokrát se vlastníci domáhali toho, aby jejich pozemky byly určeny pro rekreaci nebo pro bydlení. Jedním z důvodů, proč k tomu nedošlo, byl nedostatečný dopravní přístup k pozemkům. To, že na něco takového nikdo nemá veřejné subjektivní právo, je známá věc. Soud se ale vyjádřil i k tomu, zda existuje právo na zajištění přístupu k pozemkům skrze územní plán.
Nejvyšší správní soud dostal možnost vyjádřit se k posuzování charakteru zástavby, když rozhodoval o kasační stížnosti Krajského úřadu Středočeského kraje proti rozsudku Krajského soudu v Praze. Tím bylo zrušeno společné rozhodnutí, jehož podkladem bylo problematické závazné stanovisko úřadu územního plánování, které dostatečně neposoudilo charakter zástavby a území.
Krajský soud v Praze dostal možnost rozhodovat o dalším územním plánu. Rozsudky tohoto soudu považujeme za kvalitní, rádi o nich píšeme. V tomto případě šlo o změnu plochy sportoviště na plochy pro bydlení. S tím nesouhlasila dotčená sousedka a podala návrh na zrušení části předmětné změny územního plánu. Zajímavé na celé věci bylo to, že změnu obec odůvodnila urbanistickými důvody. Co na to soud?
Včera nám přišel rozsudek v jedné z našich kauz. Hájili jsme práva vlastnice dotčené nezákonnou stavební uzávěrou. Obce totiž stále dělají při pořizování opatření obecné povahy, ať už územních plánů nebo právě uzávěr, celou řadu chyb, které pak dopadají nemile a nepříjemně na občany. V tomto případě nám dal soud za pravdu, že byla vlastnice diskriminována vůči jiným majitelům pozemků v obci, na které se stavební uzávěra bůhví proč nevztahovala.
Nejvyšší správní soud opět zopakoval svoji judikaturu, když rozhodoval o kasační stížnosti proti rozhodnutí krajského soudu v Plzni o územním plánu města na soutoku čtyř řek. Tamnímu společenství vlastníků se nelíbilo, že pro jejich panelák územní plán požadoval „chránit střešní krajinu souborů staveb vytvářejících jeden kompoziční celek, tj. na příklad chránit typickou střešní krajinu modernistických sídlišť sestávající z rovných střech“. Soud ani NSS jejich požadavkům nevyhověli, protože dotčení byli v procesu územního plánování pasivní.
Dnes Nejvyšší správní soud rozhodoval o stavební uzávěře, kterou vydala rada jedné středočeské obce. Dotčení vlastníci namítali jednak procesní pochybení (nesprávné zveřejnění přílohy návrhu stavební uzávěry s výčtem dotčených pozemků) a dále se cítili být zasaženi a nepřiměřeně omezeni na svých právech, neboť s vidinou brzké výstavby již vynaložili dle jejich slov značné prostředky. Krajský soud v Praze jejich návrh zamítl a zčásti (kvůli procesní chybě vůči některým navrhovatelům) stavební uzávěru zrušil. NSS ve shodě s ním pak kasační stížnost zamítl.
V poslední době jsme se dostali k několik zajímavým případům souvisejícím s územním plánem. Včera nám soud doručil rozsudek, ve kterém potvrdil, že se nám podařilo zájmy jednoho z klientů – středočeské obce – obhájit. Případ měl několik zajímavých aspektů, o které se rádi podělíme. Navrhovatelé, kteří s novou podobu územního plánu nesouhlasili, vlastnili v obci pastvinu pro koně. Na její části obec vymezila skrze územní plán pás, který měl sloužit k zasakování. Na pásu bylo možno dál chovat dobytek, vlastníci nemuseli nic dělat. Vedle toho se navrhovatelům nelíbilo, že na jiné části pozemku nemohli stavět.
Nejvyšší správní soud rozhodoval o územním plánu jednoho moravského města. Ten byl vydán už v roce 2016, ale k jeho přezkumu došlo v souvislosti se žalobou proti společnému povolení. Napadený územní plán změnil pozemek, který byl v původním územním plánu označen jako orná půda, přičemž se zde zčásti nacházely a v současnosti stále nacházejí zahrádkářské kolonie, na zastavitelnou plochu, která měla nově sloužit k výstavbě rodinných domů.
Dnes kromě NSS o územním plánu rozhodoval také Krajský soud v Praze. Jedna středočeská obec totiž změnila vlastníkovi dosud zastavitelné pozemky na nezastavitelné, což se mu pochopitelně vůbec nelíbilo. Původní územní plán ve znění změny č. 1 přiřazoval pozemkům využití pro drobnou výrobu, skladování a podnikatelskou činnost.