Otázka: Je skutečnost, že naše město uzavřelo plánovací smlouvu s developerem důvodem, proč by měl být vyloučen náš stavební úřad z rozhodování o záměru tohoto investora?
V daňovém řízení, v rámci kterého se rozhoduje o odvodu za porušení rozpočtové kázně, je možné uplatnit návrh na vyloučení úřední osoby podle § 77 daňového řádu. Jaké má tzv. námitka podjatosti důsledky a v jakých případech ji správní soudy uznaly jako důvodnou?
Podle § 14 odst. 1 o.s.ř. „Soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.“ (Lze poukázat na subsidiární použití o.s.ř. s odkazem na § 63 zákona o Ústavním soudu).
V praxi se stále častěji setkáváme s tím, že investor namítá podjatost při rozhodování orgánu obce, a to i při rozhodování v tzv. samostatné působnosti, která je výkonem práva na samosprávu. V tomto kontextu je zásadní rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 4. 2019, sp. zn. 2 As 151/2018 – 63. Jeho závěry přiblížíme níže.