Nejvyšší správní soud řešil Územní plán města Hranice, který vymezil trasu obchvatu jinak než ten původní, a tím znatelně zasáhl vlastnická práva jedné společnosti. NSS se v rozsudku zabýval mj. podrobností, s jakou může územní plán řešit prvky pozemní komunikace, jako jsou křižovatky.
Územní plánování máme v naší advokátní kanceláři opravdu rádi, dalo by se až říci, že jde o srdeční záležitost. Proto máme vždycky radost, když se nám podaří u soudů pomoci našim klientům a splnit jejich očekávání ohledně územního plánu. Tentokrát se nám podařilo uspět s „obhajobou“ opatření obecné povahy u Krajského soudu v Praze. Tohoto úspěchu si vážíme, neboť tamní soudci územnímu plánování rovněž dobře rozumí. Navíc je v rozsudku několik zajímavostí, které se mohou týkat i jiných obcí.
Krajský soud v Praze řešil zajímavou kauzu spojenou s územním plánem obce Tachlovice. Dotčená vlastnice nesouhlasila s omezením počtu podlaží a bytových jednotek ve dvojdomu, stanovením výměry pozemků pro rodinné domy, požadavkem na minimálně 2 odstavná stání na každou bytovou jednotku do 80 m2 a 3 odstavných stání pro bytové jednotky nad 80 m2 na vlastním pozemku, dále pak požadavkem na určitou výměru zastavěných a zpevněných ploch.
Na konci ledna 2023 stál před Nejvyšším správním soudem Územní plán Hrabyně. Navrhovateli byli nespokojení vlastníci pozemků, které chtěli napojit na pozemní komunikaci přes sousední parcely. K tomuto napojení získali povolení pro zřízení sjezdu. Územní plán ale toto řešení nereflektoval. Obec u soudu namítala, že toto řešení není vhodné, není komplexní a je dokonce i rozporné s právními předpisy.
Na sklonku listopadu řešil Nejvyšší správní soud zajímavou kauzu. V jedné obci změnili územní plán tak, že některé pozemky byly nově vymezeny jako plocha VL (výroba a skladování – lehký průmysl) namísto předchozí plochy VS (smíšená výrobní). Tento typ ploch byl zrušen a současně byl upraven regulativ hlavního i nepřípustného využití ploch VL, jakož i urbanistická koncepce. Vlastnice s novým vymezením funkčního využití pozemků samozřejmě nesouhlasila. Podle našeho názoru je zajímavé, jak se právě k pojmu „pohoda bydlení“ postavil NSS.
Nejvyšší správní soud řešil zajímavý případ s územním plánem: snahu o výstavbu rodinného domu v zahrádkářské oblasti. Nespokojený vlastník se nejdříve obrátil na Krajský soud v Pardubicích a protože neuspěl, „hnal“ věc až k Nejvyššímu správnímu soudu, leč ani tam nepochodil. Jak argumentoval a co mu na to řekl soud?