V únoru 2023 řešil Nejvyšší správní soud velmi praktickou otázku ohledně postupu příjemce dotace. Jak se má vyložit situace, kdy smlouva o poskytnutí dotace stanoví odlišné pravidlo než příručka pro příjemce? Předmětem posuzování byla Smlouva o financování projektu Společného regionálního operačního programu uzavřená mezi Ministerstvem pro místní rozvoj a žalobkyní (obecně prospěšnou společností) a příručka pro příjemce dotace vydaná ministerstvem.
Vedle výzvy k vrácení dotace, které jsme se již věnovali samostatně, je podstatnou možností, jak se vyhnout konstatování porušení rozpočtové kázně, výzva k provedení opatření k nápravě. Tu má poskytovatel dotace povinnost při splnění zákonných podmínek příjemci (ať jde o obec či jiný subjekt) dát. Nevydání výzvy je důvodem, proč by měl být platební příkaz na odvod za porušení rozpočtové kázně zrušen v odvolacím řízení.
Pokud příjemce zcela nevyhoví výzvě k vrácení dotace podle zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, je zahájeno řízení o porušení rozpočtové kázně, které pak zpravidla vyústí ve vydání platebního výměru. Proti tomu je možné se odvolat. Jaká jsou specifika odvolání podle daňového řádu, si řekneme v tomto článku.
Nikdo není rád, když obdrží takovouto výzvu: „Tímto Vás ve smyslu § 22 odst. 6 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, vyzýváme k vrácení části dotace ve výši XXX Kč. Lhůta pro vrácení finančních prostředků činí 10 kalendářních dnů od doručení této výzvy. Finanční prostředky zašlete na bankovní účet YYY.“