V lednu 2023 se Nejvyšší správní soud zabýval případem, kdy společnosti Teplárna České Budějovice a. s. byl uložen odvod za porušení rozpočtové kázně ve výši skoro 6 a půl milionu korun (5% dotace) za nedodržení termínu ukončení projektu o více než 6 měsíců. Důvodem pro zásah ze strany NSS bylo nerespektování zásady přiměřenosti odvodu za porušení rozpočtové kázně.
Nejvyšší správní soud opět přezkoumával další územní plán, tentokrát šlo o jednu obec nedaleko Brna. Nejdůležitějším bodem argumentace obce bylo, že dotčený vlastník podal námitky až v souvislosti s opakovaným veřejným projednáním části územního plánu, která ovšem nezasahovala do úpravy poměrů na jeho pozemcích, tj. je podal opožděně. Správní soudy daly obci za pravdu a územní plán podržely.
6. prosince 2022 Evropský soud pro lidská práva (ESLP) rozhodl ve věci Pannon Plakát Kft a další proti Maďarsku (stížnost č. 39859/14), že došlo k porušení článku 1 Protokolu č. 1 k Úmluvě. Právo na pokojné užívání majetku společností bylo porušeno v důsledku právní úpravy bezodkladně zakazující silniční reklamní panely, neboť tím byla znemožněna podstatná část jejich podnikání.
V obci Mydlovary pořizovali nový územní plán. Jednu plochu, na které stojí rodinný dům, zahrnul nový plán do ploch přestavby s funkčním využitím pro rekreaci (starý územní plán řadil plochu rovněž ke sportu a rekreaci – změna spočívala v onom určení k přestavbě). Vlastník s takovým řešením nesouhlasil a bránil se u Krajského soudu v Český Budějovicích. Ten jeho návrh zamítl, protože neshledal, že by nový územní plán zasáhl do vlastnického práva. Dotčený se obrátil i na Nejvyšší správní soud, ten ale jeho kasační stížnost rovněž neuznal. Co zajímavého k tomu soudci řekli?
U Nejvyššího správního soudu byl zajímavý případ. Územní plán obce Jenštejn se snažil zamezit nežádoucí výstavbě v ploše bývalého JZD a stanovil, že do budoucna půjde o plochu přestavby, přičemž vlastníci budou při jejím využití limitováni mj. poměrně přísným koeficientem zástavby. Nikdo se asi nediví tomu, že územní plán obce, která se nachází v blízkosti Prahy, a tudíž na jejím území by rád stavěl kde kdo, skončil u soudu. Územní plán ale obstál jak u krajského, tak u zmíněného Nejvyššího správního soudu. Proč? Tajemství se skrývalo, jak jinak, v dobrém odůvodnění, které je v právním státě alfou i omegou každého opatření obecné povahy.
Nejsme jediní, kdo si myslí, že se vláda, ať už nová nebo ta stará, s covidem „pere“ naprosto špatně. Jedním z pochybení je, že namísto toho, aby se léčili ti, kdo jsou snad koronaviry více ohroženi (a že ta skupina je poměrně dobře identifikovaná), jsou omezováni ti, kdo se o covid prakticky starat nemusí – například děti.
Nejvyšší správní soud řešil zajímavý případ s územním plánem: snahu o výstavbu rodinného domu v zahrádkářské oblasti. Nespokojený vlastník se nejdříve obrátil na Krajský soud v Pardubicích a protože neuspěl, „hnal“ věc až k Nejvyššímu správnímu soudu, leč ani tam nepochodil. Jak argumentoval a co mu na to řekl soud?