V rámci naší minisérie o plánovacích smlouvách jsme se rozhodli dát prostor i obecnější teorii správního práva, neboť má pro smlouvy značný význam. Jak jsme již v prvním článku vysvětlili, plánovací smlouvy uzavírané podle stavebného zákona (č. 283/2021 Sb.) jsou smlouvami veřejnoprávními, což má na celou věc zásadní dopad a v některých situacích to může být pro nevhodně formulovanou smlouvu i fatální. Problémům mohou čelit zejména ty smlouvy, skrze které se obce budou pokoušet obchodovat s územními plány a za peníze investorů měnit regulaci podle předem nadiktovaných požadavků v rozporu s veřejnými zájmy.
Nová právní úprava veřejnoprávních plánovacích smluv přináší spoustu otázek. Jednou z nich je, jak přesně se bude postupovat, když si investor bude chtít koupit regulaci v územním plánu, která by vyhovovala jeho záměrům. Vzhledem k tomu, že umožnit obchodování s územními plány byl od počátku cíl nové právní úpravy, je výsledek skutečně žalostný a představuje velké riziko pro obce a ještě větší „příležitost“ pro nespokojené občany, kterým je developerský projekt trnem v oku.
Mnohé obce a města zatím netuší, jaké výzvy přinesla plná účinnost nového stavebního zákona od 1. 7. 2024 ve vztahu k uzavírání smluv s developery i běžnými stavebníky. Na některé otázky poskytnou odpověď až soudy, ale praxe se nezastaví a cílem tohoto příspěvku je tak poskytnout doporučení, jak postupovat již nyní.
Otázka: V naší obci máme schválené zásady pro jednání s investory o příspěvcích na infrastrukturu. Změnili jsme je a nově už nechceme vybírat příspěvky od individuálních stavebníků, kteří staví rodinné domy pro sebe. Můžeme vrátit příspěvky těm, kdo zaplatili před změnou zásad?
Smlouvy o spolupráci uzavírané mezi obcí a investorem jsou dnes již běžnou součástí fungování samospráv. Na základě těchto dohod jsou budovány silnice, chodníky, osvětlení, kanalizaci, vodovod nebo třeba školka potřebné pro dobré fungování nové výstavby. Když jsou obce při uzavírání takových smluv dostatečně opatrné, nelze proti tomu nic namítat, to ostatně potvrzují i soudy.
Semináře pro starostky, starosty a zastupitele jsme měli vždycky moc rádi. Bavilo nás nakoupit zákusky a chlebíčky, kávu a čaj a vyrazit na cestu za lidmi, kteří se zajímají o rozvoj svých obcí a měst. Po šesti nebo sedmi hodinách přednášení a zodpovídání dotazů jsme se nikdy necítili unaveni – naopak jsme celou cestu mezi Prahou a Brnem strávili rozhovorem o tom, co všechno jsme slyšeli nového a jak by se daly problémy samospráv ještě líp vyřešit. Dnes se s vámi nesmíme setkat naživo, což je nám doopravdy líto. Stejně tak se nám ale stýská po samotných seminářích, a tak jsme velmi vděční agentuře BOVA, že nám umožnila se s […]
Jedním ze základních problémů, se kterým se obce při vyjednávání s investory potýkají, je odmítavý postoj developerů. Pokud je totiž obec ve své vyjednávací pozici příliš vágní a nedává předem jasně najevo, co od svého rozvoje očekává, nemají developeři motivaci k vyjednávání. Jednoduše podají žádost o vydání územního rozhodnutí a počítají dopředu s tím, že obec jako účastník nebo dokonce vlastník infrastruktury zůstane nečinná, nebo bude jednat neefektivně.
Naše dnešní téma vychází z problémů, se kterými se samosprávy často potýkají. Ze zkušeností našich klientů vyplývá, že územní plán v obcích mnohdy neobsahuje dostatečně konkrétní regulaci, ale spíše jen obecná vymezení, se kterými se nedá jednoduše pracovat. Starostové často dědí problémy od předchozích zastupitelstev.
Některé obce, které se potýkají s nedostatečným stavem veřejné infrastruktury, přijímají Zásady pro jednání s investory, ve kterých stanovují, že práce s ohledem na situaci s komunikacemi, vodovodem, kanalizací nebo zelení není zpravidla nová výstavba v obci v jejím nejlepším zájmu, pokud investor nepomůže zmírnit negativní dopad své výstavby na veřejnou infrastrukturu.
Mnoho samospráv řeší, jak správně sepsat zásady rozvoje jako pravidla pro jednání s investory a hledají inspiraci v těch městech a obcích, kde už se stavebníky o financování infrastruktury vyjednávají. Jedním z příkladů dobré praxe je i městská část Praha 7. Ve spolupráci s právničkou Investora Zahumny, Vendulou Zahumenskou, vznikl zajímavý článek.