Soudy se na základě naší žaloby zabývaly odškodněním za řízení o vypořádání společného jmění manželů. Soud prvního stupně rozhodl o odškodnění ve výši 138 125 Kč, odvolací soud na základě našeho dovolání klientce přiznal ještě dalších 39 475 Kč. V čem tedy soud I. stupně věc neposoudil správně?
V rozsudku ze dne 21. 4. 2021 se Nejvyšší soud zabýval postupem nižších soudů, které posuzovaly nesprávný úřední postup stavebních úřadů v řízení o vydání územního souhlasu k oplocení pozemku. O co šlo?
Již jsme psali o rozsudku, kterým Obvodní soud pro Prahu 1 každému z našich klientů přiznal za průtahy v řízení o odstranění stavby odškodnění převyšující 400 tisíc Kč. Ministerstvo se proti rozhodnutí odvolalo, ale Městský soud v Praze odškodnění snížil jen relativně nepatrně, o 18 tisíc Kč. Řízení trvalo 19 let.
Nejvyšší kontrolní úřad provedl kontrolu peněžních prostředků státu vynakládaných ministerstvem spravedlnosti podle zákona č. 82/1998 Sb., na úhradu odškodnění, které bylo způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Zjištění NKÚ bohužel odpovídají zkušenostem naší kanceláře. V kontrolovaném období vypořádalo ministerstvo téměř polovinu žádostí o odškodnění až po uplynutí zákonné lhůty šesti měsíců.
Před časem jsme informovali, jak dopadla žádost o odškodnění za řízení o odstranění černé stavby, které trvalo přes 10 let. Nyní máme možnost referovat o rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1, které jsme dosáhli v případě, kde černá stavba nebyla odstraněna ani po takřka 20 letech.
Ve věci naší klienty jsme úspěšně žádali o odškodnění za nepřiměřeně dlouhé řízení o jejím propuštění ze služeního poměru. Posuzované řízení trvalo 6 let. Jak soudy zhodnotily jednotlivé okolnosti věci a jakou finanční satisfakci klientce přiznaly?
Městský soud v Praze se v nedávném rozsudku zabýval otázkou významu řízení o odstranění stavby pro osoby, které jsou vlastníky pozemku sousedícího s černou stavbou. V dané věci museli na pravomocné skončení řízení tito vlastníci čekat přes 10 let. Rozhodnutí stavebního úřadu bylo opakovaně rušeno, věc byla vedena také před správním soudem.
Nejvyšší soud se v aktuálním rozhodnutí č.j. 30 Cdo 267/2021-177 ze dne 15. 12. 2021 vyjádřil k tomu, jaký vliv na možnost náhrady za nepřiměřeně dlouhé řízení má skutečnost, že soud nemohl pokračovat z toho důvodu, že čekal na zapůjčení spisového materiálu od jiného orgánu.
Ústavní soud se v posledních dnech ve svých dvou nálezech (sp. zn. I. ÚS 1415/18 a IV. ÚS 3283/18) věnoval otázce soudního poplatku za odvolání podané v řízení o žalobě proti státu na náhradu škody způsobené výkonem veřejné moci. Soud dospěl k závěru, že vybírání soudního poplatku za odvolání podané ve věci náhrady škody nebo jiné újmy způsobené při výkonu veřejné moci nezákonným rozhodnutím, rozhodnutím o vazbě, trestu nebo ochranném opatření nebo nesprávným úředním postupem je v rozporu s čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a s čl. 36 odst. 1 a 3 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod a […]
Nejvyšší soud ČR se v květnu tohoto roku blíže vyjádřil k tomu, jak mají soudy postupovat v situaci, kdy poškozený, který již byl odškodněn za část nepřiměřeně dlouhého (v té době ještě běžícího) řízení, žádá odškodnění za zbývající délku nepřiměřeně dlouhého řízení. Odškodňovací řízení Žalobce se domáhal po ministerstvu poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve výši 100.000 Kč za nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku nepřiměřené délky řízení vedeného u Okresního soudu v Benešově pod sp. zn. E 442/99. Na základě stanoviska žalované ze dne 4. 11. 2008, rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 23. 10. 2009, č. j. 17 C 180/2008-60, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. […]