Podle § 123 odst. 3 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon (nový stavební zákon) platí, že územní opatření o stavební uzávěře se vydává na nezbytně nutnou dobu, která však nesmí být delší než 6 let. Protože nový stavební zákon obsahuje zoufale málo přechodných ustanovení, není zřejmé, jak uvedený požadavek dopadá na stavební uzávěry vydané podle zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, a to kvůli § 326 odst. 3 nového stavebního zákona. V tomto ustanovení se totiž uvádí: Obsahují-li územní opatření o stavební uzávěře omezení, která nejsou v souladu s požadavky tohoto zákona, ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se k těmto omezením při rozhodování nepřihlíží.
Před časem jsme psali o tom, že obce, jejichž územní plány podmiňují další rozhodování v území vydáním regulačního plánu na žádost, mají problém, protože nový stavební zákon tyto regulační plány nezná. Potíží si je vědomo i ministerstvo pro místní rozvoj. Proto vydalo nový metodický pokyn, který je pro obce příznivější než názor náš. Pokud se na věc budou dívat stejně i soudy, situace nebude pro samosprávy tak tragická. Škoda, že pravidla uvedená v metodice nejsou obsažena, ač by to bylo logické, přímo ve stavebním zákoně. Ušetřilo by se tím dost starostí.
Starý i nový stavební zákon umožňují obcím, aby vydávaly územní plány s prvky regulačního plánu buď pro celé své území nebo pro jeho část. To znamená, že pak územní plán nemusí řešit území jen značně obecně, naopak může jít až do podrobnosti regulačního plánu a vlastníkům třeba přikázat, že v rodinném domě smí být jen jedna bytová jednotka, jakou barvu má mít střecha, fasáda nebo jak se smí nakládat s fotovoltaickými panely (pokud to obec bude schopna zdůvodnit).
Otázka: Co stavební zákon myslí domem pro dostupné nájemní bydlení?
Nový stavební zákon je napsaný prostě v lecčem špatně, o tom se nedá pochybovat (asi hlavně proto, že jej tvořili advokáti na zakázku Hospodářské komory, a nikoliv zkušení legislativci). Těm, kdo jej musí v praxi aplikovat, hází jen klacky pod nohy a řadu nástrah připravil i pro samosprávy. Jednou z nich je fakt, že přestaly existovat regulační plány na žádost. Problém to je pro územní plány, které další rozvoj a výstavbu podmínily právě pořízením regulačního plánu na žádost.
O územním plánu jedné středočeské obce, který se ocitl u soudu, jsme již psali. Krajský soud tehdy zrušil několik částí územního plánu, zejména proto, že regulace byla příliš podrobná a obec současně nerozhodla o tom, že územní plán bude mít prvky regulačního plánu. Jedna z těchto částí stanovila nepřípustné využití plochy pro „ubytovací kapacity bez vazby na sportovní činnost na navazujících plochách“. NSS ale právě tuto část rozsudku krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu projednání.
Obce i vlastníci by měli vědět, že nový stavební zákon mohl slušně zamíchat i s platnými územními plány. Pokud totiž územní plán rozvoj nějaké lokality podmiňoval vydáním regulačního plánu, může se docela dobře stát, že od 1. 7. 2024 tato podmínka neplatí a může se stavět jen podle toho, co chce územní plán. Doporučujeme samosprávám i stavebníkům, aby si všechno dobře prověřili.
Poslední novela nového stavebního zákona zavedla nový institut – záměr domu pro dostupné nájemní bydlení. Můžeme si o tom myslet cokoliv, jedna věc je bezpochyby velmi kontroverzní. Podle § 202 nového stavebního zákona totiž platí, že pro záměr domu pro dostupné nájemní bydlení není potřeba souhlas vlastníka (§ 187 nového stavebního zákona), který pozemek, na němž má stavba pro dostupné nájemní bydlení vyrůst, vlastní. Jestli se obáváte o svá práva a chcete vědět, jak se chránit, čtěte dál.
Často doporučujeme obcím, aby si připravily územní plán s prvky regulačního plánu, protože jenom tak mohou mít podrobné pokyny pro to, jak se u nich smí stavět a co už naopak tolerováno není. Právě dnes se NSS vyjádřil spolu s krajským soudem v Ústí nad Labem k tomu, jaká podrobnost regulačního plánu (a tudíž územního plánu s prvky regulačního plánu je přípustná).
Nejvyšší správní soud rozhodoval o dalším územním plánu, zajímavostí tentokrát bylo, že developer už měl vydáno územní rozhodnutí, než ale stihlo nabýt právní moci, bylo v odvolacím řízení zrušeno právě kvůli tomu, že nový územní plán, se kterým byl jeho záměr v rozporu, stihnul nabýt účinnosti. Developer si stěžoval i na to, že obec s výstavbou nejdříve souhlasila, ale pak začala couvat a do územního plánu účelově vložila podmínku vydání regulačního plánu a požadavek na rozšíření kapacity vodovodu. V území navíc stála historická sýpka, na kterou se vztahovaly přísné podmínky památkové ochrany. NSS dal za pravdu krajskému soudu a kasační stížnost developera zamítl.