V době psaní tohoto článku bylo v evidenci dětských skupin, kterou vede ministerstvo práce a sociálních věcí, zapsáno asi 1500 subjektů s celkovou kapacitou, která se blíží číslu 20 tisíc míst. Jak založit dětskou skupinu a jak získat oprávnění k jejímu provozování?
Od nálezu Ústavního soudu I. ÚS 59/14 už nějaký ten čas uplynul a je jistě zajímavé podívat se na to, jak se dnes dívají správní soudy na aktivní legitimaci spolku. V listopadu 2022 rozhodoval Krajský soud v Praze o návrhu Okrašlovacího spolku U Starého mostu na zrušení Změny č. 4 Územního plánu města Kostelec nad Labem. Je nutno hned zkraje zdůraznit, že se jedná o mimořádný případ, neboť spolek se nedomáhal své aktivní legitimace z důvodu ochrany přírody a krajiny nebo jiných zájmů, ale poněkud netradičně z titulu vlastnického práva a porušení práva na podnikání. Přesto se ale soud obšírněji vyjádřil k možnostem spolku územní plán napadat a tyto možnosti […]
Otázka: Může spolek podat žalobu proti územnímu plánu?
Při zakládání nové neziskové organizace si mohou zakladatelé položit otázku, zda je činnost dětské skupiny hlavní nebo vedlejší činností spolku (případně třeba zapsaného ústavu). Před několika lety jsme o této otázce vedli spor s Krajským soudem v Brně a vrchní soud nám dal nakonec zapravdu.
Od začátku roku 2023 bude platit novela zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Bude znamenat změny pro řadu subjektů, které ještě nemají datovou schránku – třeba pro spolky, společenství vlastníků jednotek i fyzické osoby.
Motto: Podle studie Prof. Mi Yan z Finské Lappeernrate University se každý den během pandemie COVID-19 vyprodukovalo v Evropě více než 1600 tun plastového odpadu jen z roušek a respirátorů – celkem tedy 584 miliard tun ročně. Pro představu, globálně se měsíčně použilo 210 miliard roušek a respirátorů. Pokud bychom roušky zařadili za sebe, obepnuly by celou Zemi kolem do kola. Z pohledu globálních emisí došlo ke zvýšení emisí CO2. Podle studie Prof. Klemeše z VUT Brno je odhadovaná uhlíková stopa jedné masky N95 (ekvivalent FFP2) 50 g ekvivalentu CO2, což dle propočtu tvoří až 10 000 tun CO2 měsíčně. Alarmující jsou i zjištění, že až 8 % odpadu končí […]
Spolky, které byly založeny jako občanská sdružení, měly již do 1. 1. 2017 povinnost upravit své stanovy, aby odpovídaly občanskému zákoníku, a doplnit údaje do rejstříku spolků. Podle aktuálních údajů jsou stále desítky tisíc organizací, které tyto povinnosti nesplnily. Mezi nimi jsou spolky, které již řadu let nevyvíjejí žádnou činnost, ale také organizace, které aktivní jsou. Těmto je určen níže předkládaný návod.
Ústavní soud se ve svém nálezu ze dne 18. 12. 2018, sp. zn. II. ÚS 1685/17, věnoval otázce postavení ekologických spolků v řízení o správních deliktech podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Ústavní soud přitom připustil, že v určitých případech se ekologické spolky mohou účastnit řízení o správních deliktech podle § 70 odst. 3 zákona o ochraně přírody a krajiny.
Neziskové organizace často zpracovávají osobní údaje osob, které nejsou jejich členy, za účelem zasílání newletterů, pozvánek, nekomerčních sdělení. Chtějí tímto upozornit na činnost, kterou vykonávají, a dostat se tak do povědomí lidí, kteří by je případně finančně podpořili. Případně zpracovávají osobní údaje osob, kteří nejsou jejich členy, přímo za účelem zasílání žádostí o finanční nebo jinou pomoc. Jak postupovat, aby daný způsob zpraocvání osobních údajů byl v souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů (dále také “GDPR”)?
V článku níže se podíváme na otázku, zda je bezúhonnost zákonným předpokladem výkonu funkce člena statutárního orgánu u jednotlivých typů právnických osob.