Pokud jste členem nebo se jiným způsobem podílíte na fungování neziskové organizace (ať už spolku, nadace, ústavu nebo třeba obecně prospěšné společnosti), s největší pravděpodobností se více či méně pravidelně obracíte na veřejnost formou e-mailů obsahujících např. informace o vašich aktivitách, chodu organizace či obecně zprávami o tématu, kterému se vaše organizace věnuje. Napadlo vás někdy, že by se mohlo jednat o tzv. obchodní sdělení, které se řídí speciálními pravidly?
Spolky, které byly založeny před rokem 2014, už nemusejí přizpůsobovat svůj název požadavkům občanského zákoníku. Na konci roku 2016 byla tato povinnost zrušena. Název dřívějších občanských sdružení tedy již nemusí obsahovat slova „spolek“ nebo „zapsaný spolek“ či zkratku „z. s.“ Stále ale platí povinnost přizpůsobit stanovy a doplnit informace o orgánech spolku do veřejného rejstříku. Dřívější povinnost spolků vzniklých před 31. 12. 2013 přizpůsobovat název § 216 OZ Podle ustanovení § 216 občanského zákoníku musí název spolku obsahovat slova „spolek“ nebo „zapsaný spolek“, postačí však zkratka „z. s.“. Dle ustanovení § 3042 občanského zákoníku odporuje-li název právnické osoby ustanovením občanského zákoníku (tedy u spolků požadavkům stanoveným v ustanovení § 216 […]
Často dochází k tomu, že ještě než spolek, ústav, nadace či nadační fond vzniknou jako samostatná právnická osoba, je zapotřebí vynaložit určité náklady a uzavřít příslušné smlouvy v souvislosti s činností zakládané právnické osoby. Může se jednat o právní služby, ale také uzavření nájemní smlouvy, nákup vybavení apod. Občanský zákoník dává v § 127 možnost založené právnické osobě přihlásit se k důsledkům takto učiněného jednání, a pokud k tomu dojde, platí, že daná právnická osoba je z těchto jednání oprávněna a zavázána od počátku. Převzetí účinků jednání nově založenou právnickou osobou Účinky právních jednání učiněných před tím, než jí byla přiznána právní osobnost, může právnická osoba pro sebe převzít nejpozději do tří měsíců od svého […]
Jak jsem již psal zde, od roku 2016 mají spolky povinnost zveřejňovat účetní závěrku. Tato povinnost se přitom vztahuje také na účetní závěrku za rok 2014 (která měla být zveřejněna již do konce března 2016) a za rok 2015 (která má být zveřejněna do konce listopadu 2017). Počínaje účetní závěrkou za rok 2016 pak má k zveřejnění závěrky dojít vždy do 30 dnů od jejího schválení příslušným orgánem spolku, nejpozději pak do konce následujícího roku (to v případě, kdy by se například nesešel nejvyšší orgán, účetní závěrka se pak zveřejňuje jako neschválená). Jak na to?
Zejména větší spolky se čas od času dostanou do situace, kdy je problém svolat usnášeníschopnou členskou schůzi. Může se přitom jednat o schůzi řádnou (typicky ke schválení řádné účetní závěrky) nebo mimořádnou (třeba pokud najednou rezignovali všichni členové kontrolního orgánu a tento zůstal neobsazený). O tom, jak může pomoci hlasování per rollam, pojednává tento text.
V poslední době jsem obdržel několik dotazů k tomu, zda jsou spolky povinny zveřejňovat účetní závěrku. Do konce roku 2015 neexistovala pro spolky povinnost zveřejňovat účetní závěrku. Novela zákona o účetnictví č. 221/2015 Sb. ale přinesla zásadní povinnost zveřejňovat účetní závěrku, kterou mají nově všechny subjekty zapisované do veřejného rejstříku, které mají zároveň povinnost účetní závěrku sestavovat, tedy i některé spolky a pobočné spolky. Kdo má povinnost zveřejňovat účetní závěrku? Jak je již výše uvedeno, povinnost zveřejňovat účetní závěrku mají spolky, které mají dle zákona povinnost účetní závěrku sestavovat. Tyto spolky zveřejní účetní závěrku uložením do sbírky listin. Naopak spolky, které dle zákona nemají povinnost sestavovat účetní závěrku, nemusí účetní […]
12. října vláda schválila novelu občanského zákoníku. Tato novela si klade za cíl „odstranit nejpalčivější problémy současné podoby kodexu“. Jeden ze schválených bodů se týká spolků vzniklých před rokem 2014 jako občanská sdružení, pro které se (stejně jako pro společenství vlastníků) navrhuje výjimka z přechodného ustanovení § 3042 NOZ, jež ukládá všem právnickým osobám přizpůsobit svůj název požadavkům nového občanského zákoníku do dvou let ode dne nabytí jeho účinnosti – tedy do 1. 1. 2016.
Rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci dává šanci zakladatelům, které mezi lednem a dubnem 2015 uhradili soudní poplatek 6 tisíc korun za prvozápis spolku či jiné neziskové organizace.
Oproti úpravě obsažené v zákoně o sdružování občanů (který platil pro občanská sdružení do konce roku 2013) je regulace spolků v novém občanském zákoníku poměrně komplexní a dostatečná. Z velké většiny ovšem tato úprava platí pouze podpůrně (dispozitivně) – pokud si neujednáme něco jiného ve stanovách spolku. Účelem tohoto článku je poukázat na některá podpůrná ustanovení, o kterých spolky ne vždy vědí (a dané věci pak do stanov mnohdy nezahrnou). Tato úprava není „špatná“, ale zcela logicky se najdou spolky, jimž bude v praxi spíše způsobovat problémy, než pomáhat. V každém případě je pak dobré tato pravidla znát. 1) Kooptace členů voleného orgánu (§ 246/2 OZ) Pokud stanovy neobsahují odlišnou […]
Neziskovky, které byly založeny jako občanská sdružení a od ledna 2014 se staly spolky, mají podle přechodných ustanovení k občanskému zákoníku povinnost do 1. 1. 2016 upravit svůj název tak, aby odpovídal požadavkům zákona. Pokud patříte mezi spolky, které chtějí plně využít delší lhůty (do 1. 1. 2017) pro plné uvedení stanov do souladu s občanským zákoníkem a doplnění informací do spolkového rejstříku a chcete zatím pouze změnit název, tento příspěvek vám ukáže, jak na to.