Po přijetí nového občanského zákoníku v roce 2013 zachvátily neziskový sektor mnohé hysterie a dezinformace. Jednou z poměrně častých dezinformací byla zpráva, že spolky podle nového občanského zákoníku nemohou poskytovat služby. Pod tímto neověřeným dojmem a ze strachu z nové legislativy část tehdejších občanských sdružení změnila v roce 2013 právní formu na obecně prospěšnou společnost.
Od 1. května už spolky nemusí platit soudní poplatek za zápis do rejstříku. Toto osvobození platí pro založení nové neziskovky, ale také pro zápisy změn (které ovšem byly osvobozeny od poplatku už od konce roku 2014). Náklady na založení spolku se tak výrazně sníží.
Dne 29. prosince 2014 nabyl účinnosti zákon č. 335/2014 Sb., kterým byl novelizován zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Uvedenou novelou došlo k osvobození spolků od soudních poplatků ve věcech spolkového rejstříku.
V pátek 26. září poslanci schválili změnu zákona o soudních poplatcích, která odstraňuje stav, kdy se neziskové organizace od ledna 2014 staly plátci soudních poplatků týkajících se zápisů do rejstříků vedených krajskými soudy. Skupina 22 poslanců reprezentovaná Petrem Kořenkem (ČSSD) předložila již v březnu tohoto roku návrh zákona, který navrhuje, aby řízení ve věcech veřejného rejstříku, která se týkají spolku, nadace, nadačního fondu, ústavu a obecně prospěšné společnosti byla osvobozena od soudního poplatku.
V druhé polovině éry účinnosti občanského zákoníku z roku 1964 (dále jen „OZ“) fungovala sdružení rodičů a přátel škol (dále jen „SRPŠ“) buďto jako občanská sdružení založená v režimu zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů (dále jen „ZOS“), anebo pouze na základě pouhé dohody bez jakékoliv opory v právním řádu. Zatímco SRPŠ založená řádně podle ZOS byla nadána právní subjektivitou (nově „právní osobností“) a dalšími výhodami plynoucími z příslušného právního rámce, nepožívaly ostatní SRPŠ v podstatě žádných právních výhod.
Občané, kteří po lednu 2014 zvažují založení neziskovky, jsou obvykle postaveni před volbu, zda založit spolek nebo ústav. Stejně tak 85 985 občanských sdružení, které evidovalo ministerstvo vnitra ke konci roku 2013 a které se automaticky staly spolkem, mají stále možnost, kterou jim dává § 3045 NOZ, tedy transformovat se na ústav. Patříte také vy k těm, kteří si kladou otázku nad výhodami jedné či druhé právní formy? Pak právě vám je určen následující text.
Před měsícem jsme na těchto stránkách zveřejnili komentovaný vzor stanov pro založení spolku. Z našich kontaktů s občany a neziskovými organizacemi víme, že příprava stanov není jedinou věcí, se kterou se při zakládání spolku potýkají. Volba nezaměnitelného jména, správné vyplnění formuláře a doložení všech potřebných příloh mnohdy představují pro ty, kdo nemají s právem nic společného, nemalý problém. Proto jsem se rozhodl poskytnout návod krok za krokem, jak spolek založit.
Jak jsme již psali, dřívější občanská sdružení mají povinnost do konce roku 2015 upravit svůj název do souladu s úpravou v novém občanském zákoníku (NOZ) a do konce roku 2016 pak musejí celkově uvést své stanovy do souladu s NOZ. Abychom dřívějším občanským sdružením pomohli splnit tyto povinnosti, ale také abychom podpořili nově vznikající iniciativy, které již nemohou použít staré vzory stanov, připravili jsme text stanov spolku podle úpravy účinné od ledna 2014 s komentářem.
Česká republika podstoupila v posledních letech zdlouhavou, namáhavou a mnohými diskutovanou rekodifikaci soukromého práva. V jejím rámci byl schválen nejen nový zákon o obchodních korporacích a nový zákon o mezinárodním právu soukromém, ale zejména nový občanský zákoník. Co tyto změny přinesly dřívějším občanským sdružením?