Jak informuje ECHR Blog, řada mezinárodních institucí zdůraznila význam parlamentního a soudního dohledu nad vnitrostátními naléhavými politikami. Například generální tajemník Rady Evropy poznamenal, že jakákoli nouzová opatření „by měla být v souladu s ústavou […] a případně podléhat přezkumu ústavním soudem“.[1] Benátská komise zdůraznila význam parlamentního dohledu a soudního přezkumu, pokud jde o vyhlášení a prodloužení nouzového stavu.[2] Podobně OBSE požaduje silnější parlamentní dohled nad mimořádnými opatřeními.[3] OSN pak zdůraznila parlamentní kontrolu jako osvědčený postup a kritizovala slabý domácí dohled nad opatřeními exekutivy.[4]
Dnešního dne jsme se jako právní zástupci stěžovatelky z médií dověděli o tom, že Ústavní soud již odmítl její stížnosti proti vyhlášení nouzového stavu, krizovému opatření vlády a opatřením ministerstva zdravotnictví omezujícím pohyb osob. Pro ESLP bude nekompetentnost Ústavního soudu lahůdkou. Ústavní soud však jasně řekl, že řešit nouzový stav a chránit práva občanů je úkolem poslanců.
Podle § 14 odst. 1 o.s.ř. „Soudci a přísedící jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti.“ (Lze poukázat na subsidiární použití o.s.ř. s odkazem na § 63 zákona o Ústavním soudu).