Správní soudy se vyjádřily k povaze jednoho zajímavého institutu stavebního zákona – územně plánovací informace. Znal ho starý stavební zákon a upravena je i zákoně č. 283/2021 Sb., stavební zákon. Smysl předběžné informace spočívá kupř. v tom, že se vlastníci pozemků nebo investoři dozvědí včas, ještě před přípravou projektu, co jim územní plán umožňuje na jejich pozemcích realizovat. Díky tomu se mohou rozmyslet, jak a co budou vůbec chtít stavět a nemusí dojít k neshodám a zbytečným problémům a zdržením. Má ale i jiné využití.
Nejvyšší správní soud v dnešním rozsudku konstatoval: „Je třeba upozornit na to, že výstavba jednoho rodinného domu u komunikace, která již obsluhuje obdobnou zástavbu, zjevně sama o sobě nepřináší nové nároky na veřejnou dopravní ani technickou infrastrukturu (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2024, č. j. 5 As 279/2022-34).“
Rozhodování se mezitím, jestli se použije nový stavební zákon, nebo ten starý, je poměrně obtížnou disciplínou a nepochybně ještě bude probíhat řada sporů o to, jestli se při územním plánování nebo povolování záměru postupovalo správně.
Krajský soud v Praze v rozsudku z 10. prosince definoval, jaký je rozdíl mezi charakterem území a charakterem zástavby. Rozhodnutí Vám ve velmi zkrácené podobě přiblížíme.
Otázka: je možné někde najít kompletní přehled dotčených orgánů v řízeních podle nového stavebního zákona?
Krajský soud v Brně a následně Nejvyšší správní soud rozhodoval o tom, jak je důležité zajistit parkovací místa k bytovým záměrům a hlavně se nesnažit obcházet regulativy obsažené jak v územním plánu, tak v právních předpisech. Tuto možnost soudy dostaly díky městské části Maloměřice a Obřany, která se bránila proti rozhodnutí magistrátu, kterým byl povolen vykutálený developerský záměr zbourat rodinný dům s jednou bytovou jednotkou a namísto toho vybudovat bytových jednotek 14, aniž by novým obyvatelům byla zajištěna parkovací místa. Šlo přece pouze o změnu dokončené stavby a ne o novou výstavbu, tak co. Bylo tedy podle názoru stavebníka i úředníků namístě udělit výjimky z požadavků na výstavbu a parkovací místa vůbec nepožadovat.
Na konci roku 2023 se Nejvyšší správní soud zabýval otázkou, zda je možné v řízení s velkým počtem účastníků doručovat veřejnou vyhláškou tomu účastníkovi, který podal odvolání. Nebudeme vás napínat, NSS řekl, že se takovému účastníkovi má rozhodnutí odvolacího orgánu doručovat individuálně.
Stavební odbor hlavního města Prahy vyhověl našemu odvolání a zrušil rozhodnutí úřadu městské části, kterým bylo vydáno stavební povolení. Důvodem bylo zejména to, že s naším klientem nebylo jednáno jako s účastníkem řízení. Navíc rozhodnutí bylo vydáno bez řádných souhlasů podle § 184a odst. 2 stavebního zákona.
Otázka: Kdy se větrné elektrárny nemusí řešit v územním řízení?
Nejvyšší správní soud vydal další zajímavé rozhodnutí, které se týká veřejně přístupných účelových komunikací. V posuzovaném případě měla být na jednom pozemku povolena přístavba rodinného domu. S tím nesouhlasil soused, přes jehož pozemek vedla od rodinného domu k místní komunikaci zpevněná cesta. Tu považoval stavební úřad právě za veřejně přístupnou účelovou komunikaci, nicméně vlastník pozemků s tím nesouhlasil.