NSS se na sklonku roku 2024 věnoval poměrně úsměvné kauze – spolek, který ve skutečnosti založili podnikatelé (členové spolku jsou dle rejstříku současně jednateli obchodní společnosti, o jejíž byznys šlo – v řízení šlo o osobu zúčastněnou na řízení), se pod rouškou ochrany přírody a krajiny domáhal přezkumu územně plánovací dokumentace hatící podnikatelské záměry. Krajský soud i NSS ale nebohulibé záměry spolku prokoukly a daly u přes prsty. Návrh byl odmítnut, neboť byl podán subjektem bez aktivní legitimace.
Obec Štítary se ocitla se svým územním plánem nejdříve před krajským a pak před Nejvyšším správním soudem – a obstála. O co šlo? Městys Štítary (odpůrce) schválil změnu územního plánu na svém území. Po změně byl na jeho území zakázán velkochov (intenzivní, průmyslový chov) zemědělských zvířat.
Po restauracích se na soud obracejí také první fitcentra a posilovny. Městský soud v Praze totiž už v listopadu dal najevo, že nehodlá akceptovat nesmyslný právní názor ústavních soudců, podle kterého není možné krizová opatření vláda soudně napadat. Městský soud pak potvrdil, že opatřeními omezujícími maloobchod a služby jsou přímo dotčeni provozovatelé, nikoli zákazníci. Vláda od pátku opět posilovny a fitness centra uzavírá, přestože pro takový krok neexistují racionální důvody (víme, že soudkyně Šimáčková by asi nesouhlasila). Fitness sektor je podle odborníků i aktuálních průzkumů považován za bezpečný, což dokazuje aktuální evropská studie i data z České republiky. Evropské země včetně České republiky se zapojily do studie SafeACTiVE, jejímž cílem bylo zmapovat riziko infekce Covid-19 a míru nákazy ve […]
„Český duch může sice na čas bloudit, rozmach mohutného jeho křídla může ho zanést někdy třeba až na kraj světa, ale k pivu vrátí on se najisto vždycky zase”. Jan Neruda
V souvislosti s rouškovými opatřeními se nás provozovatelé stále častěji ptají: máme povinnost nařizovat lidem, aby si zahalili obličej, když u nás chtějí nakoupit? Protože mnozí podnikatelé mají obavy z toho, že jim hygieny uloží vysoké pokuty, když nechají zákazníky nezarouškované, rozhodli jsme se prozkoumat další taje zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví.
S obrovskou úlevou jsme si přečetli rozsudek Nejvyššího správního soudu, kterým zamítl naši kasační stížnost proti rozhodnutí Městského soudu v Praze. Domáhali jsme se přezkumu neslavných krizových opatření vlády z doby našeho „nouzového stavu“.
Naše ministryně spravedlnosti (jak absurdní, že) je opravdu zajímavá osoba. Její mediální sláva poté, co se sprostě navážela do soudce Výborného a dokonce i do podnikatelů, kterým drze doporučovala, že měli mít připravenu vatu (jako kdyby snad podnikání rozuměla!), nehasne a zřejmě jen tak neskončí. K dobru jí budiž přičtena aspoň jedna jediná věc: zpropagovala mezi podnikateli otázku náhrad škod za všechna opatření, která stát vydal bez řádného zdůvodnění a bez toho, že by zhodnotil jejich dopady na ekonomiku a celou společnost. Za podnikatele, kterým stát srazil vaz, děkujeme.
Stěžovatelka (obchodní firma) se u soudu domáhala, aby byla její bývalé zaměstnankyni uložena povinnost zaplatit stěžovatelce částka 420.000 Kč s úroky z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že u ní žalovaná pracovala na základě pracovní smlouvy obsahující konkurenční doložku, v níž se zavázala zdržet se po dobu jednoho roku po ukončení pracovního poměru výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti stěžovatelky nebo která by měla vůči ní soutěžní povahu. Stěžovatelka se zavázala poskytnout žalované přiměřené peněžité vyrovnání ve výši průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc plnění tohoto závazku. Pro případ nesplnění závazku žalované byla sjednána smluvní pokuta ve výši průměrného ročního platu, tedy (při základní měsíční mzdě žalované […]
Skupina 25 senátorek a senátorů Senátu Parlamentu České republiky navrhovala, aby Ústavní soud v zákoně č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích zrušil ustanovení, která zavádějí pro provozovatele potravinářských podniků s prodejnami s prodejní plochou větší než 400 m² povinnost poskytovat v nich blíže vymezené potraviny bezplatně humanitárním nebo charitativním organizacím, přičemž za nesplnění této povinnosti lze uložit pokutu až do výše 10 000 000 Kč. Tím se podle jejich názoru tato ustanovení dostávají do rozporu s čl. 1 a 11 Listiny základních práv a svobod a čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky . Ústavní soud podrobil vznesené námitky přezkumu z hlediska dodržení ustanovení ústavního pořádku a testu proporcionality. Dospěl k závěru, že v […]