Nemůžeme přihlížet tomu, jak nepodloženými výroky představitelé této země obviňují přeshraniční pracovníky z šíření viru. První trestní oznámení v tomto ohledu jsme podali na prezidenta ČLK. Podané oznámení je dostupné zde.
„Objevují se pisatelé, kteří mnohdy svým extrémním vyjádřením, nevhodnými výrazy komentují známé osobnosti či postup vlády České republiky. Následky svého počínání si však zřejmě neuvědomují. Svým hanlivým výrokem mohou naplnit skutkovou podstatu hned několik trestných činů a vystavit se tak trestnímu stíhání,“ uvedla policejní mluvčí Eva Valtová. O věci informoval Expres.
Cílem tohoto trestního oznámení je prošetření pochybení na straně exekutivy v souvislosti s řešením vyhlášené pandemie, jakož i přípravy na ni. Jednání předních státních činitelů má mimořádný dopad na životy každého jednotlivého člověka v České republice. Proto je nezbytně nutné, aby přesně dodržovali ústavní pořádek, zákony a jednali v nejlepším zájmu České republiky a jejích občanů.
Ústavní soud se v nálezu ze dne 5. listopadu 2019, sp. zn. II. ÚS 474/19, věnoval otázce, které případy zásahů do osobnostních práv lze stíhat jako trestný čin pomluvy. Dospěl přitom k závěru, že jako trestný čin pomluvy lze stíhat jen případy nejzávažnějších zásahů do osobnostních práv, které nelze účinně napravit prostředky soukromého práva. Podle zásady subsidiarity trestní represe lze trestní odpovědnost a trestněprávní důsledky s ní spojené uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu. Zásada subsidiarity trestní represe je obecnou trestní zásadou, kterou orgány činné v trestním řízení, a v poslední instanci soudy, musí mít na paměti v každém trestním řízení. […]
Ústavní soud se v nálezu ze dne 22. října 2019, sp. zn. III. ÚS 702/2017, zabýval otázkou, jak správně nakládat s listinami zajištěnými v rámci prohlídky advokátní kanceláře. U stěžovatele (advokáta) byly při prohlídce v prostorách jeho advokátní kanceláře a bytu zajištěny listiny. U Krajského soudu v Praze bylo následně vedeno řízení o návrhu na nahrazení souhlasu zástupce ČAK k seznámení se s obsahem předmětných listin. Krajský soud veřejné zasedání opakovaně odročil, aniž by listiny zajištěné při prohlídce advokátových prostor (tedy advokátní spisy a nosiče elektronických dat) opětovně zapečetil, tedy tyto ponechal mezi konáním jednotlivých veřejných zasedání přístupné. Účastníci řízení ani soud tak neměli možnost v dalším průběhu řízení prověřit […]
Ústavní soud se zabýval stížností stěžovatele, který byl uznán vinným ze spáchání přečinu povinnosti při správě cizího majetku. Trestného činu se měl stěžovatel v postavení náměstka ministra financí dopustit iniciací a zadáním dvou veřejných zakázek v celkové ceně 1.464.399,18 Kč, jejichž předmětem bylo zpracování právních analýz týkajících se postupu ministerstva financí po vyhlášení nálezu Ústavního soudu o regulaci hazardu (nález ze dne 2. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 6/13), a následným uzavřením smluv s Institutem kontroly, o. p. s., a advokátní kanceláří Weil, Gotshal & Manges, s. r. o. jako zpracovateli těchto analýz. Ústavní soud nepopírá, že v daném případě lze pochybovat o racionalitě a hospodárnosti počínání stěžovatele. Je však […]
Podá-li státní zástupce stížnost proti rozhodnutí soudu o propuštění obviněného z vazby, jež má být věcně projednána a je odůvodněna konkrétní argumentací, je třeba obhajobě poskytnout možnost se k ní vyjádřit. V opačném případě není učiněno zadost požadavkům na kontradiktornost trestního procesu, což porušuje právo obviněného na soudní ochranu, právo na rovnost účastníků (stran) v řízení a právo na to, aby byl obviněnému poskytnut čas a možnost k přípravě obhajoby a aby se mohl hájit sám nebo prostřednictvím obhájce zakotvená v čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 40 odst. 3 Listiny. A právě k tomu došlo v posuzované věci Ústavní soud konstatoval, že nenalezl žádný doklad […]
Předmětem zabrání byl sortiment zboží, jehož podstatná část sloužila k pěstebním či jiným účelům, nikoli jen k nezákonnému pěstování konopí s vysokým obsahem THC. V podstatné části šlo o zboží, které lze běžně koupit a které se svým obvyklým účelem nijak nepříčí zákonu. Nebezpečí použití této části zabraných věcí k spáchání zločinu neplyne ze samotné jejich podstaty, ani ze samotné skutečnosti, že jsou nabízeny k prodeji, ale z pokračování prodeje těchto věcí způsobem, kdy je nabídka komplexního sortimentu zboží doprovázena propagací a poskytnutím návodu k nezákonnému pěstování konopí s vysokým obsahem THC.
Zajímavé rozhodnutí se před časem zrodilo u Krajského soudu v Brně v případu muže, který žaloval Psychiatrickou nemocnici v Brně (dále jen „léčebna“), v jejímž zdravotnickém zařízení byl opakovaně protiprávně nedobrovolně hospitalizován. Krajský soud v Brně přistoupil ke zvýšení původně přiznané náhrady zejména proto, že léčebna nedbala předchozích rozhodnutí soudů prvního stupně a k nedobrovolné hospitalizaci ze stejných důvodů nadále přistupovala.
Ústavní soud se v nálezu ze dne 12. února 2019, sp. zn. III. ÚS 2204/17, zabýval otázkou, zda je doznání odsouzeného k trestnému činu nezbytnou podmínkou pro podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Soud dospěl k závěru, že nikoliv: „Účelem trestního řízení, včetně řízení vykonávacího, není získat doznání obviněného, resp. odsouzeného. Prokázat „polepšení se“ ve smyslu § 88 odst. 1 trestního zákoníku je možno i bez toho, aby se odsouzený výslovně doznal, vyplývá-li z jiných důkazů či okolností, že v dostatečné míře nabyl kritický náhled na svou trestnou činnost.“ Nález Ústavního soudu ze dne 12. února 2019, sp. zn. III. ÚS 2204/17, je dostupný zde.