Některé obce, které se potýkají s nedostatečným stavem veřejné infrastruktury, přijímají Zásady pro jednání s investory, ve kterých stanovují, že práce s ohledem na situaci s komunikacemi, vodovodem, kanalizací nebo zelení není zpravidla nová výstavba v obci v jejím nejlepším zájmu, pokud investor nepomůže zmírnit negativní dopad své výstavby na veřejnou infrastrukturu.
Mnoho samospráv řeší, jak správně sepsat zásady rozvoje jako pravidla pro jednání s investory a hledají inspiraci v těch městech a obcích, kde už se stavebníky o financování infrastruktury vyjednávají. Jedním z příkladů dobré praxe je i městská část Praha 7. Ve spolupráci s právničkou Investora Zahumny, Vendulou Zahumenskou, vznikl zajímavý článek.
Pokud obec jedná s investorem o uzavření smlouvy o rozvoji území, kde by měly být kompenzovány negativní vlivy bytové či jiné výstavby na život v obci, dochází někdy ke zvažování, jak by se měl dokument jmenovat a co vše musí obsahovat. Usnesení Ústavního soudu z listopadu 2017 (sp. zn. I. ÚS 3278/15), stejně jako jemu předcházející rozhodnutí nižších soudů, podtrhuje význam dojednání jednoznačných smluvních závazků, aby se jednalo o vymahatelnou smlouvu a ne „jen“ deklaraci týkající se sociálně odpovědného jednání investora.
Prezentace ze semináře „Obce a smlouvy s investory II“, který proběhl v Praze 25. 4. 2018 je dostupná zde.
Ve smlouvách o rozvoji území se investor zavazuje obci uhradit určité plnění, zpravidla jako zohlednění dopadů na infrastrukturu obce. Obec se někdy zavazuje poskytnout podporu předkládanému projektu. V praxi se v této souvislosti setkáváme s dotazem ze strany zastupitelů a starostů obcí, zda se podpisem takovéto smlouvy nedopouštějí nějakého trestného činu. V dnešním článku se podíváme na případ, kdy bylo na starostu Prahy 15 podáno trestní oznámení pro spáchání trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby a nepřímého úplatkářství. Toto trestní oznámení podala obecně prospěšná společnost Kverulant.org, jejíž činností je kontrola výkonu veřejné moci.
Z hlediska rozvíjejícího se tématu smluv uzavíraných mezi obcí či krajem (viz například naše příspěvky Co to jsou „smlouvy o rozvoji území“? nebo Nejvyšší soud: Obec si může s investorem sjednat finanční příspěvek na vybudování inženýrských sítí) může být zajímavý určitý exkurz do situace v Německu, kde smlouvy o územním rozvoji již mají po řadu let své pevně dané místo. Pokud jde o německou variantu smluv o územním rozvoji (städtebaulicher Vertrag), jejich definice není nikde uvedena, a to ani ve stavebním zákonu (BauGB – Baugesetzbuch[1]). Nicméně o takovou smlouvu se jedná, vztahuje-li se na „stavební právo ve městech/obcích“ (Städtebaurecht). Tyto dohody mohou být samozřejmě propojeny a ovlivněny i soukromoprávní úpravou, jde-li např. […]
Termín: 25. 4. 2018 od 10.00 do 15.00 Kde: Velký radniční klub, Staroměstská radnice (3. patro), Staroměstské nám. 1/3, Praha 1 Navážeme na úvodní seminář a analýzy, které jsme pomáhali spolku Arnika zpracovat v loňském roce. Smlouvám o územním rozvoji jsme se nadále věnovali a nyní se budeme podrobně věnovat konkrétním praktickým problémům. Jak zlepšit vyjednávací pozici obce? Jakých chyb se obce při uzavírání smluv s investory dopouštějí? Jaké jsou možnosti smluv ve světle stavebního zákona? Jak je to s odpovědností zastupitelů v případě nezákonně uzavřené smlouvy? Kdy lze považovat uzavření smlouvy za korupční jednání?
Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích v § 8 odst. 5 ukládá vlastníkům a provozovatelům veřejné infrastruktury povinnost umožnit připojení na vodovod nebo kanalizaci a dodávat pitnou vodu nebo odvádět odpadní vody a čistit odpadní vody, pokud to umožňují kapacitní a technické možnosti těchto zařízení. Připojení vodovodní nebo kanalizační přípojky a uzavření smlouvy o dodávce pitné vody nebo odvádění i čištění odpadních vod nesmí být podmiňovány vyžadováním finančních nebo jiných plnění.
V rámci sledování veřejného zájmu a péče udržitelný rozvoj se řada obcí snaží zlepšit stav svých povrchových vod, přičemž účinné odvádění odpadních vod je součástí naplňování tohoto cíle mimo jiné i s ohledem na Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. 10. 2000. V této souvislosti je podstatné ustanovení § 3 odst. 8 zákona o vodovodech a kanalizacích. V tomto textu se podrobněji podíváme na možnosti jeho využití s ohledem na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5 As 257/2015.
Smlouva o spolupráci při budování infrastruktury, smlouva o finančním příspěvku investora, smlouva o příspěvku na infrastrukturu… Toto jsou jen některá z mnoha označení, která se v praxi používají k tomu, aby obce řešily negativní dopady výstavby na svém území, nebo jim předcházely. My pro tyto smlouvy používáme souhrnné označení „smlouvy o rozvoji území“ či „smlouvy o územním rozvoji“.[1]