Ano, je to možné. Otázce kolaudace části stavby se věnoval Krajský soud v Ústí nad Labem v rozsudku ze dne 19. 4. 2006, č.j. 15 Ca 219/2004-44.
Krajský úřad vyhověl našemu odvolání, které jsme za obec podávali proti záměru výstavby dvanácti rodinných domů. Výstavba měla být totiž umístěna v lokalitě, kde je takto intenzivní výstavba nežádoucí, což chce obec změnit také změnou územního plánu.
Při nové výstavbě se často řeší, jestli budou domy zpřístupněny kapacitně vyhovující pozemní komunikací a jestli je reálné splnit požadavky § 22 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (dále jen „Vyhláška“) na šířky veřejných prostranství, jejichž součástí je pozemní komunikace. Pojďme se podívat na nejnovější rozhodnutí správních soudů.
Nejvyšší správní soud dnes rozhodoval zajímavou otázku – jaká je povaha souhlasu vydávaného Policií ČR podle § 29 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. V tomto ustanovení, které se týká pevných překážek na pozemních komunikacích, se říká: Pevnou překážku lze umístit na pozemní komunikaci pouze na základě povolení silničního správního úřadu vydaného po projednání s vlastníkem dotčené pozemní komunikace a se souhlasem Ministerstva vnitra, jde-li o dálnici, v ostatních případech se souhlasem Policie České republiky. Povolení lze vydat pouze za předpokladu, že nebude ohrožena bezpečnost a plynulost silničního provozu a že žadatel o vydání povolení zajistí na svůj náklad všechna potřebná opatření.
Nejvyšší správní soud rozhodoval v zajímavé věci – o tom, jestli je možné při povolování výstavby vyžadovat napojení na kanalizaci nebo ne. V brněnském Žebětíně si jeden vlastník chtěl postavit dům a napojit ho na domovní čističku a jímku. Jeho žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby vrtané studny a domovní čističky odpadních vod (dále jen „ČOV“) ale stavební úřad zamítnul, jelikož obdržel závazné stanovisko Magistrátu města Brna, odboru vodního a lesního hospodářství a zemědělství, v němž dotčený orgán vyjádřil nesouhlas s umístěním stavby ČOV.
Nejvyšší správní soud řešil případ pražského spolku, který brojil proti jednomu záměru. Ten měl být podle názoru spolku v rozporu s územním plánem.
Nejvyšší správní soud řešil zajímavou otázku týkající se souhlasu třetí osoby se změnou veřejnoprávní smlouvy. Vzhledem k tomu, že od účinnosti nového stavebního zákon budou mít veřejnoprávní povahu některé plánovací smlouvy uzavírané mezi obcí a investorem, kde bude v řadě případů souhlas třeba sousedního vlastníka zapotřebí, podívejme se na to, co si o věci NSS myslí.
Otázka: Může obec v územním plánu nějak chránit nezastavěné území před nežádoucí výstavbou?
Nejvyšší správní soud rozhodoval zajímavý spor o pozemních komunikacích. Jádrem sporu byl § 22 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, který zní takto:
Našeho klienta (obec ve Středočeském kraji) jsme zastupovali při podání odvolání proti rozhodnutí stavebního úřadu o umístění stavby bytového domu, několika rodinných domů a související veřejné infrastruktury. Kromě konkrétních výtek týkajících se záměru (zejm. nedostatečný počet parkovacích míst) se naše argumentace zaměřila na jedno z poměrně častých pochybení stavebních úřadů, kterým jsou účastníci zkráceni na svých právech. O co šlo?