Otázka registrace kandidátů na prezidenta republiky před Ústavním soudem

Naše kancelář se v uplynulých týdnech věnovala otázce možnosti členů zákonodárného sboru. Nejprve jsme v článku „Mohou se jednotliví poslanci a senátoři podílet na podání více než jedné kandidátní listiny pro volby prezidenta republiky?“ představili vlastní analýzu sporné situace, a dále pak v článku „Usnesení Nejvyššího správního soudu k otázce registrace kandidátů na prezidenta republiky“ uvedli komentované shrnutí rozhodnutí Nejvyššího správního soudu v dané věci. Nyní se díky ústavní stížnosti podané paní Terezií Holovskou, jež iniciovala dřívější řízení před Nejvyšším správním soudem, mohl k věci vyjádřit rovněž Ústavní soud – orgán ochrany ústavnosti.

Pořádková pokuta za urážky policisty na Facebooku

Přinášíme rozbor nálezu Ústavního soudu z roku 2014, který je sice staršího data, ale je stále aktuální. Týká se totiž příspěvků na Facebooku užitých pro účely trestního řízení. Spolu s nárůstem popularity sociálních sítí se Facebook stává platformou obsahující velké množství údajů o osobách, které jsou např. podezřelými ze spáchání trestného činu. Logickým důsledkem toho je, že se orgány činné v trestním řízení stále častěji svou činností zaměřují právě na sociální sítě, které mohou obsahovat údaje způsobilé objasnit trestný čin. Na druhé straně je ale zejména Facebook stále více jedním ze zásadních prostředků, kterými člověk komunikuje s okolním světem, se svými známými a přáteli a prostřednictvím kterého sdílí velké množství soukromých až intimních údajů. […]

Postoupení věci do kázeňského řízení (a shledání viny z přestupku) nemá vliv na nárok na náhradu škody za nezákonné trestní stíhání

Kázeňské řízení podle zákona o služebním poměru nepředstavuje řízení o trestním obvinění v ústavněprávním smyslu. Podle Ústavního soudu je namístě pohlížet na trestní řízení a pozdější kázeňské řízení jako na dva samostatně existující procesní celky.

Námitka promlčení a korektiv dobrých mravů v řízení o odškodnění nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání

Ústavní soud dospěl ve svém rozhodnutí k závěru, že zánik nároku na odškodnění imateriální újmy za nezákonné trestní stíhání v důsledku uplynutí promlčecí doby může být v individuálních případech nepřiměřeně tvrdým postihem poškozeného ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil

Kritéria pro posouzení spravedlivosti řízení, v němž byla použita výpověď nepřítomného svědka

Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. IV. ÚS 2867/16, vyhlášeném 22. 11. 2017, rozhodoval o případu, v němž byl stěžovatel spolu s dalšími osobami Obvodním soudem pro Prahu 1 uznán vinným z pokračujícího zločinu legalizace výnosů z trestné činnosti. Stěžejním důkazem o vině stěžovatele byla výpověď svědka R., která byla jako neodkladný a neopakovatelný úkon provedena ještě před samotným zahájením trestního stíhání. Stěžovateli a jeho obhájce se tak samotného výslechu neměli možnost účastnit a nemohli tím pádem svědkovi ani klást jakékoliv otázky. Později svědek ještě v průběhu přípravného řízení zemřel.