Usnesením Městského soudu v Praze č. j. 10 A 50/2020- 25 byla odmítnuta žaloba, kterou žalobce požadoval konstatování zásahu, že nemožností vycestovat v důsledku vládního usnesení č. 76/2020 Sb., o přijetí krizového opatření došlo k nezákonnému zásahu. Současně žalobce požadoval také zrušení usnesení o vyhlášení nouzového stavu jako opatření obecné povahy.
Když Greta Thunberg přednesla svůj projev ke světovým lídrům, sklidila potlesk i posměch. Jak jinak. Mnoho lidí s ní souhlasí a mnohé irituje. Její otázka „How dare you?“ ale byla víc než přiléhavá. Kolik Češek a Čechů se dnes ptá naší neuvěřitelné vlády: „Jak se opovažujete?“ Ti jadrnější z nás k tomu přidají ještě jiné slovo, to ale nebudeme zmiňovat, abychom zbytečně nesnižovali vážnost advokátního stavu, což by mohlo naštvat Ústavní soud a třeba i Advokátní komoru a vyprovokovat slabší jedince k psaní udání. Budeme raději laskaví, stresu už má každý z nás dost i bez hanlivých výrazů. Náš stát se opovážil a bezohledně ničí naši zemi a naši budoucnost, rozhodli jsme […]
Dnešního dne jsme se jako právní zástupci stěžovatelky z médií dověděli o tom, že Ústavní soud již odmítl její stížnosti proti vyhlášení nouzového stavu, krizovému opatření vlády a opatřením ministerstva zdravotnictví omezujícím pohyb osob. Pro ESLP bude nekompetentnost Ústavního soudu lahůdkou. Ústavní soud však jasně řekl, že řešit nouzový stav a chránit práva občanů je úkolem poslanců.
V rozhodnutí ze dne 15. dubna 2020, 1 BvR 828/20, soud částečně vyhověl návrhu na předběžné opatření proti rozhodnutím Správního soudu v Gießenu a Hesenského správního soudu v řízení proti zákazu shromažďování. Správní orgán tak bude muset posoudit podmínky pro konání shromáždění znovu.
Nouzový stav je zcela výjimečnou situací a může být vyhlášeno pouze, pokud dochází k ohrožení životů, zdraví nebo majetkových hodnot anebo vnitřního pořádku a bezpečnosti. Dopady na práva a svobody občanů jsou skutečně zásadní: Může dojít k k omezení svobody pohybu, práva na majetek, svobody podnikání a dalších práv (vždy ale jen v rámci krizového zákona a v jeho mezích) Na rozhodnutí vydaná během nouzové stavu podle krizového zákona se (až na výjimky) nevztahuje správní řád (nelze se proti nim odvolat). Porušení krizových opatření je možné trestat jako přestupek, za který mohou být ukládány vysoké pokuty. Nejsou však vyloučeny ani dopady v rovině trestněprávní. Spáchání trestného činu v době krizové […]
Krizové opatření č. 274 ze dne 23. 3. 2020 zásadně a samozřejmě v rozporu s ústavním pořádkem a zákony zasáhlo do práva obcí a krajů na samosprávu. Nevídáno, neslýcháno Babiš se nebojí zamezit obcím, aby samy rozhodovaly o svých záležitostech, ač jim toto oprávnění zaručuje přímo naše Ústava. Zdá se, že v této republice už není svaté vůbec nic.
Ústavní soud se v nálezu ze dne 5. listopadu 2019, sp. zn. II. ÚS 474/19, věnoval otázce, které případy zásahů do osobnostních práv lze stíhat jako trestný čin pomluvy. Dospěl přitom k závěru, že jako trestný čin pomluvy lze stíhat jen případy nejzávažnějších zásahů do osobnostních práv, které nelze účinně napravit prostředky soukromého práva. Podle zásady subsidiarity trestní represe lze trestní odpovědnost a trestněprávní důsledky s ní spojené uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu. Zásada subsidiarity trestní represe je obecnou trestní zásadou, kterou orgány činné v trestním řízení, a v poslední instanci soudy, musí mít na paměti v každém trestním řízení. […]
Ústavní soud se v nálezu ze dne 22. října 2019, sp. zn. III. ÚS 702/2017, zabýval otázkou, jak správně nakládat s listinami zajištěnými v rámci prohlídky advokátní kanceláře. U stěžovatele (advokáta) byly při prohlídce v prostorách jeho advokátní kanceláře a bytu zajištěny listiny. U Krajského soudu v Praze bylo následně vedeno řízení o návrhu na nahrazení souhlasu zástupce ČAK k seznámení se s obsahem předmětných listin. Krajský soud veřejné zasedání opakovaně odročil, aniž by listiny zajištěné při prohlídce advokátových prostor (tedy advokátní spisy a nosiče elektronických dat) opětovně zapečetil, tedy tyto ponechal mezi konáním jednotlivých veřejných zasedání přístupné. Účastníci řízení ani soud tak neměli možnost v dalším průběhu řízení prověřit […]
Ústavní soud se v nálezu ze dne 9. října 2019, sp. zn. IV. ÚS 1002/19, věnoval případu, ve kterém matka (následně stěžovatelka) neúspěšně usilovala v řízení před obecnými soudy o změnu příjmení svého nezletilého syna. Názor nezletilého na možnou změnu jeho příjmení nebyl v řízení před krajským soudem nijak (přímo) zjišťován. Vzhledem k tomu, že nezletilému bylo v době vydání napadeného rozhodnutí 7 let, Ústavní soud byl nucen, s ohledem na ústavní povinnost zajistit dodržování závazků, které pro ČR plynou z mezinárodního práva (čl. 1 odst. 2 Ústavy), posoudit, zda měl a mohl být rovněž zjištěn jeho názor. Ústavní soud dospěl k závěru, že názor nezletilého v tomto případě zjištěn […]
Ústavní soud se zabýval stížností stěžovatele, který byl uznán vinným ze spáchání přečinu povinnosti při správě cizího majetku. Trestného činu se měl stěžovatel v postavení náměstka ministra financí dopustit iniciací a zadáním dvou veřejných zakázek v celkové ceně 1.464.399,18 Kč, jejichž předmětem bylo zpracování právních analýz týkajících se postupu ministerstva financí po vyhlášení nálezu Ústavního soudu o regulaci hazardu (nález ze dne 2. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 6/13), a následným uzavřením smluv s Institutem kontroly, o. p. s., a advokátní kanceláří Weil, Gotshal & Manges, s. r. o. jako zpracovateli těchto analýz. Ústavní soud nepopírá, že v daném případě lze pochybovat o racionalitě a hospodárnosti počínání stěžovatele. Je však […]