Ústavní soud se ve svém nálezu ze dne 3. září 2019, sp. zn. II. ÚS 1099/19, věnoval otázce přiznání náhrady nákladů právního zastoupení v přestupkovém řízení podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Ústavní soud zdůraznil, že v každém jednotlivém řízení je zapotřebí samostatně zkoumat, zda zahájení přestupkového řízení či procesní postup správních orgánů v jeho průběhu, které by nevyústily v pravomocné meritorní rozhodnutí správních orgánů o projednávaném přestupku, je možné paušálně považovat za nesprávný úřední postup, resp. nezákonné rozhodnutí a tedy spojovat s případným uplatněním nároku na náhradu škody. Je vždy zapotřebí zkoumat jak daný postup příslušných orgánů […]
Podá-li státní zástupce stížnost proti rozhodnutí soudu o propuštění obviněného z vazby, jež má být věcně projednána a je odůvodněna konkrétní argumentací, je třeba obhajobě poskytnout možnost se k ní vyjádřit. V opačném případě není učiněno zadost požadavkům na kontradiktornost trestního procesu, což porušuje právo obviněného na soudní ochranu, právo na rovnost účastníků (stran) v řízení a právo na to, aby byl obviněnému poskytnut čas a možnost k přípravě obhajoby a aby se mohl hájit sám nebo prostřednictvím obhájce zakotvená v čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 3 a čl. 40 odst. 3 Listiny. A právě k tomu došlo v posuzované věci Ústavní soud konstatoval, že nenalezl žádný doklad […]
Ústavní soud se ve svém nálezu ze dne 16. srpna 2019, sp. zn. II. ÚS 1851/19, zabýval otázkou podjatosti rozhodce z důvodu jeho ekonomické závislosti na jedné ze stran sporu. Ústavní soud v nálezu uvedl, že si je sice vědom, že opakované využívání jednoho rozhodce není v praxi ničím neobvyklým, neboť taková osoba zpravidla (a právě proto) disponuje potřebnými znalostmi a zkušenostmi, avšak současně však připustil, že skutečně nelze vyloučit, že v těchto situacích může vztah mezi rozhodcem a oprávněným subjektem přerůst až v ekonomickou závislost. V každém případě je však nutné vzájemné vztahy rozhodce a účastníků řízení posuzovat detailněji. Text nálezu Ústavního soudu ze dne 16. srpna 2019, sp. zn. […]
Plénum Ústavního soudu zamítlo návrh Okresního soudu v Liberci na zrušení § 11 písm. g) zákona č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství ve slovech „je-li exekučním titulem exekutorský zápis nebo notářský zápis“. Ústavní soud konstatoval, že z ústavního pořádku nevyplývá, že by rozhodování o zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce bylo výkonem pravomoci, jež by musela být svěřena vždy výlučně soudcům. Dále pak zdůraznil, změny, které doznala zákonná úprava od vydání nálezu sp. zn. Pl. ÚS 31/10. Zákon o vyšších soudních úřednících dnes již vylučuje, aby soudní řízení skončilo rozhodnutím vydaným vyšším soudním úředníkem bez možnosti podat proti tomuto rozhodnutí opravný prostředek, o němž by […]
Stěžovatelka je matkou chlapce, který v roce 1998, ve věku devíti let zmizel při cestě ke svým kamarádům za dosud nevyjasněných okolností v pražském Podolí. V únoru 2018 stěžovatelka požádala policejní orgán o nahlédnutí do všech spisů ve věci svého pohřešovaného syna. Sdělením policie jí bylo oznámeno, že ve věci pohřešovaného není vedeno správní řízení ve smyslu ustanovení § 9 správního řádu a její žádosti tak nelze vyhovět. Stěžovatelce bylo rovněž zamítnuto nahlížení do spisu v režimu § 65 trestního řádu, neboť ve věci zmizení chlapce nebyly zahájeny úkony trestního řízení, spis je doposud veden jako pátrací a stěžovatelka tak není v postavení poškozené. Znepřístupnění spisu považovala stěžovatelka za porušení […]
Ústavní soud se v nálezu ze dne 25. 7. 2019 zabýval otázkou, zda obecné soudy správně vyhodnotily spor o určení vlastnického práva k chodníku, který se nachází na pozemku v katastrálním území Staré Město u Frýdku-Místku. Ústavní soud vyhověl ústavní stížnosti obce Staré Město a zrušil usnesení Nejvyššího soudu a rozsudek Krajského soudu v Ostravě s odůvodněním, že jimi byla porušena základní práva stěžovatelky na soudní ochranu a na ochranu vlastnictví. Právní věty: Nesplňuje-li výsledek stavební činnosti pojmové znaky stavby jako věci nemovité, je podle konstantní judikatury Ústavního soudu vlastníkem předmětné komunikace vlastník pozemku, na kterém se komunikace nachází (např. usnesení sp. zn. II. ÚS 1351/10). Aby posuzovaná účelová komunikace […]
Ústavní soud se ve svém nálezu ze dne 11. června 2019, sp. zn. sp. zn. II. ÚS 1467/18, zabýval, mimo jiné, zajímavou otázkou přípustnosti ústavní stížnosti. Stěžovatel v daném případě nevyčerpal před podáním ústavní stížnosti všechny prostředky, které mu zákon k ochraně práv poskytuje, konkrétně nepodal dovolání k Nejvyššímu soudu. To však dle Ústavního soudu nelze v tomto případě klást stěžovateli k tíži, neboť odvolací soud ho nesprávně poučil o nemožnosti podat dovolání. Odmítnutí stěžovatelovy stížnosti pro nepřípustnost by tak v souladu s judikaturou Evropského soud pro lidská práva znamenalo porušení jeho práva na přístup k soudu podle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. […]
V nálezu ze dne 30. dubna 2019 se Ústavní soud zabýval otázkou, zda může důsledkem legislativní změny dojít ex lege k automatickému prodloužení soudně nařízeného ochranného léčení nad rámec lhůty výslovně stanovené v soudním rozhodnutí. Stěžovateli bylo dne v srpnu 2013 Městským soudem v Brně uloženo ochranné léčení vykonávané formou lůžkové péče. Usnesením téhož soudu ze dne 11. 4. 2016 bylo vyhověno návrhu stěžovatele na změnu formy ochranného léčení na formu ambulantní a současně bylo stěžovateli ochranné léčení prodlouženo o 1 rok, tedy do dne 11. 4. 2017. O prodloužení ambulantního ochranného léčení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 99 odst. 6 trestního zákoníku ve znění zákona č. 330/2011. Jeho část, která je […]
Stěžovatelka (obchodní firma) se u soudu domáhala, aby byla její bývalé zaměstnankyni uložena povinnost zaplatit stěžovatelce částka 420.000 Kč s úroky z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že u ní žalovaná pracovala na základě pracovní smlouvy obsahující konkurenční doložku, v níž se zavázala zdržet se po dobu jednoho roku po ukončení pracovního poměru výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti stěžovatelky nebo která by měla vůči ní soutěžní povahu. Stěžovatelka se zavázala poskytnout žalované přiměřené peněžité vyrovnání ve výši průměrného měsíčního výdělku za každý měsíc plnění tohoto závazku. Pro případ nesplnění závazku žalované byla sjednána smluvní pokuta ve výši průměrného ročního platu, tedy (při základní měsíční mzdě žalované […]
Ústavní soud se zastal stěžovatelky, která se v době, kdy jí bylo deset let, při jízdě plzeňskou městskou hromadnou dopravou neprokázala platnou jízdenkou na výzvu přepravní kontroly. Tím porušila smluvní přepravní podmínky vedlejšího účastníka a vznikla jí tak povinnost zaplatit cenu jízdného včetně přirážky. Okresní soud bez nařízení jednání vydal rozsudek, kterým uložil stěžovatelce povinnost zaplatit částku 1 006 Kč s příslušenstvím (výrok I.) a zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 8 520 Kč (výrok II.). V době vydání rozsudku bylo stěžovatelce jedenáct let a byl nad ní od roku 2006 stanoven dohled. V péči matky, v níž byla stěžovatelka v rozhodné době, byly shledány dlouhodobě závažné nedostatky, které vyvrcholily […]