Jak se dalo očekávat, „slavnostně“ spuštěný Národní geoportál územního plánování vůbec nefunguje, alespoň podle informací, které se do naší advokátní kanceláří dostávají od obcí. Protože nový stavební zákon vymyšlený předními experty z řad advokátů na takovou maličkost nepamatoval a zveřejňování návrhů územních plánů a stavebních uzávěr důsledně navázal právě a jen na geoportál, dostaly se samosprávy do úzkých. Nemohou totiž pokračovat v procesech územního plánování a nemají, jak by ochránily svoje území před nežádoucí výstavbou.
Jedna obec vymezila v územním plánu zastavitelnou plochu veřejného prostranství. Dotčená vlastnice (sousedka oné plochy) tvrdila, že jí to znemožní, respektive ztíží, zemědělské podnikání na sousedních pozemcích a že možnost využití sporné plochy pro dětská hřiště, otevřená malá sportoviště včetně technického zázemí, stánkový prodej a zastávky nepochybně povede ke zvýšení hluku a dopravního zatížení v lokalitě, ztrátě soukromí navrhovatelky a její rodiny, a tím k podstatnému snížení pohody a kvality bydlení.
Městská část Praha 4 se bránila proti rozhodnutí stavebního úřadu městské části Praha 4, resp. proti rozhodnutí pražského magistrátu o odvolání. Nelíbilo se jí, že má na jejím území vyrůst Administrativní centrum Budějovická – další výšková stavba. Městský soud v Praze se zastal úřadů, ale NSS udělal všem čáru přes rozpočet a zrušil jak rozhodnutí soudu, tak magistrátu. Hlavní argumentační linií městské části bylo, že se výšková budova nehodí do okolní zástavby a narušuje stabilizované území.
V připomínkovém řízení je návrh nového zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (dále jen „ZOZE“), který přináší mimořádně kontroverzní změny ve způsobu plánování a umisťování větrných a solárních výroben elektřiny. Ty se totiž budou moci realizovat prakticky kdekoliv bez ohledu na ochranu zvířat, rostlin nebo cenných přírodních oblastí. Výstavbě OZE bude do budoucna velmi obtížné zabránit, a to jak ze strany obcí, tak i občanů nebo jejich spolků.
Město Brno poměrně odvážně vyvěsilo na úřední desce dne 26. 6. 2024 veřejnou vyhlášku s informací, že se 31. 7. 2024 bude konat veřejné projednání návrhu nového územního plánu. Pomineme fakt, že se nic nezměnilo na staré špatné praxi projednávání těch nejdůležitějších územně plánovacích dokumentací během letních prázdnin, kdy má veřejná správa alespoň nějakou šance na to, že si nebozí vlastníci a spolky ničeho nevšimnou a uteče jim tak možnost na řádný soudní přezkum. Zaměříme se na to, jestli si Brno (které hodlá dokončit proces přípravy nového územního plánu podle starého stavebního zákona) nezadělalo na báječně krásný problém – nezákonnost nového územního plánu. Podle nás ano. Proč si to myslíme?
Krajský soud v Brně vydal rozsudek týkající se územního plánu jedné jihomoravské obce, který není pro vlastníky zrovna příjemný. Podle soudu totiž obce mohou v územním plánu podmínit realizaci rodinných domů rozšířením pozemní komunikace, i když nejsou vyjasněny majetkové vztahy v území. Pro vlastníky to znamená, že mohou čekat celé roky, než se ti, komu patří pozemky pod budoucí komunikací, rozhodnou silnici postavit nebo dovolí zájemcům o budování domů na parcelách cestu zrealizovat.
Krajský soud v Praze rozhodoval o dalším územním plánu. Jeho rozsudek je extrémně obsáhlý, díky čemuž se v něm dá najít několik neotřelých závěrů, které čtenářům našich článků o judikatuře v územním plánování s radostí zprostředkováváme.
K soudu se opět dostal územní plán, který zredukoval zastavitelné plochy. Hlavním důvodem pro zásah do vlastnického práva byla ochrana zemědělské půdy. Protože se v poslední době jedná o významný trend v rozhodovací praxi soudů, přinášíme informace o novém rozsudku.
Nejvyšší správní soud rozhodoval o dalším územním plánu. V rozsudku nenajdeme žádné nové názory, jedna z myšlenek ale stojí za zvýraznění. NSS se totiž vyjádřil k tomu, zda by teoreticky dobře odůvodněné stanovisko dotčeného orgánu bylo s to nahradit chybějící odůvodnění samotného opatření obecné povahy.
Jedno jihomoravské město vydalo územní plán a v něm přeřadilo pozemky vlastnice s funkčním využitím bydlení (plocha návrhová) do plochy s funkčním využitím zemědělská (plocha stabilizovaná). To se samozřejmě majitelce nelíbilo, a tak se věc postupně dostala až k Nejvyššímu správnímu soudu, kde nad samosprávou vyhrála. Cesta to ale byla krkolomná – přes incidenční přezkum územního plánu.