Nejvyšší správní soud rozhodoval o dalším územním plánu. Tentokrát šlo o to, že plochy, které byly původně ve funkčním využití smíšené výrobní, byly přeřazeny do ploch smíšených obytných městských. Může se zdát, že je to zvláštní, vždyť podobné změny jsou naopak snem většiny vlastníků, nicméně někdy jsou případy zamotány různě a ne každý vlastník hodlá stavět byty. Na pozemcích, o které šlo, se totiž historicky nacházel zemědělský areál a vlastník chtěl z výroby živočišné přejít na výrobu peletek z biomasy (ze sena), tedy na výrobu rostlinnou. Zajímavostí je, že změna územního plánu byla zrušena i přes procesní pasivitu vlastníka během procesu územního plánování, což nebývá tak časté.
Ke Krajskému soudu v Praze se (zase) dostal územní plán jedné středočeské obce. Tentokrát obec spor prohrála. Nepodařilo se jí vysvětlit, proč jednomu vlastníkovi dala na pozemky namísto čistě obytné regulaci vymezující veřejnou zeleň jako veřejně prospěšné opatření s možností vyvlastnění a vozidlovou komunikaci jako veřejně prospěšnou stavbu s možností předkupního práva.
Spornou otázkou, kterou mnohé obce řeší, je, zda se náhrada za vydání stavební uzávěry poskytuje v souladu s § 102 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon (dále jen „stavební zákon“) i v situacích, kdy od účinnosti územního plánu (jeho změny), který umožnil využití pro výstavbu, uplynulo více než 5 let. Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „nový stavební zákon“), který už brzy vstoupí v účinnost, navíc obsahuje odlišnou regulaci. Pojďme se tedy na problém podívat blíže.
Je zřejmé, že snahy o budování obřích farem větrných elektráren po novele stavebního zákona naberou na síle. Ukazuje se také, že investoři se budou pokoušet obcím učinit nabídky, „které nelze odmítnout“ – několik milionů do obecní pokladny, které mají zajistit odkývání každého záměru. Protože je vždycky lepší být připraven, nežli překvapen a neprodat zájmy samosprávy a jejích občanů lacino, dovolujeme si věnovat otázkám spojeným s větrníky další článek.
Krajský soud v Ostravě – pobočka Olomouc vydal před časem zvláštní rozhodnutí, když nepřipustil aktivní procesní legitimaci lokálně působícího ekologického spolku k podání návrhu na zrušení části územního plánu. Ve věci přitom šlo o vynímání cenných zemědělských půd ze ZPF a chybějící ochranu před změnami klimatu. Spolek jsme zastupovali u Nejvyššího správního soudu a máme radost, že náš klient uspěl. Věc se nyní vrací zpět do Olomouce.
Nejvyšší správní soud řešil případ pražského spolku, který brojil proti jednomu záměru. Ten měl být podle názoru spolku v rozporu s územním plánem.
Územní plánování máme v naší advokátní kanceláři opravdu rádi, dalo by se až říci, že jde o srdeční záležitost. Proto máme vždycky radost, když se nám podaří u soudů pomoci našim klientům a splnit jejich očekávání ohledně územního plánu. Tentokrát se nám podařilo uspět s „obhajobou“ opatření obecné povahy u Krajského soudu v Praze. Tohoto úspěchu si vážíme, neboť tamní soudci územnímu plánování rovněž dobře rozumí. Navíc je v rozsudku několik zajímavostí, které se mohou týkat i jiných obcí.
Ve veřejné části eKlepu je už dostupná novela zákona č. 334/1992 Sb., o zemědělském půdním fondu. Pojďme se podívat, co se má změnit ve vztahu k územnímu plánování a možnostem obcí redukovat rozsáhlé zastavitelné plochy bez obav ze zrušení částí nebo změn územních plánů soudem.
Nejvyšší správní soud opět řešil územní plán jedné středočeské obce, se kterým nesouhlasili dotčení vlastníci. Obec totiž na jejich pozemcích vymezila plochy zeleně, plochy zemědělské a občanského vybavení. Vlastníci nesouhlasili ani se zadáním regulačního plánu, který se týká jiných jejich pozemků, a s podmíněním dalšího rozhodování v území jeho vydáním.
Otázka: Můžeme změnit v územním plánu regulaci, když si to odsouhlasili občané v petici?