Zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon na několika místech týkajících se územního plánování operuje s termíny pořizovatel a projektant. Jaký je mezi nimi rozdíl a jaké postavení má vůči těmto dvěma subjektům obec, která územní plán vydává?
Jedna z věcí, která je pro obce noční můrou, je soudní spor o územní plán. Dochází k nim poměrně často, ale na většinu z nich je možné se připravit a obstát v nich. Jak? Základním předpokladem je samozřejěm kvalitně zpracovaný a odůvodněný územní plán, který sleduje legitimní cíle a vlastníky pozemků neomezuje nad přiměřenou míru. Jak dát takový územní plán dohromady si řekneme jindy, dnes se zaměříme na to, v jakých situacích se může územní plán před soud dostat.
Na Advokátním deníku se píše o jednom zajímavém sporu, kde jsme zastupali ažalobce. Šlo (a jde) o to, jestli musí samospráva vést spis k územnímu plánu a zda do něj mohou dotčené subjekty (občané, spolky, vlastníci) nahlížet. Na první otázku odpověď již máme, zodpovězení druhé je ještě ve hvězdách, resp. čekáme, co na to řekne Městský soud v Praze, ke kterému se kauza spisu k Metropolitnímu plánu vrací od Nejvyššího správního soudu.
V předchozím článku jsme se věnovali regulačním plánům na žádost. Nyní se podíváme na ty z podnětu.
Regulační plány představují velmi podrobnou úpravu toho, jak to má v území vypadat. V některých případech mohou dokonce nahrazovat územní rozhodnutí. Vydávají se jako opatření obecné povahy a proces jejich pořizování se podobá tomu u územního plánu. Právní úpravu regulačních plánů najdeme v zákoně č. 183/2006 Sb., stavební zákon a ve vyhlášce č. 500/2006 Sb.
Územní plány skýtají mnohá úskalí. Jedním z nich je územní rezerva. Nově ji upravuje zákon č. 183/2006 Sb., stavební zákon v § 23b (dříve byla definována v jiném ustanovení). Jedná se o plochu nebo koridor, které jsou vymezené v územně plánovací dokumentaci pro využití, jehož potřebu a plošné nároky je třeba následně prověřit. Nejčastěji jsou územní rezervy vymezovány pro koridory dopravní infrastruktury, kdy územní plány přebírají tyto plánované dopravní stavby ze zásad územního rozvoje.
Místní referenda o územním plánu jsou poměrně častá. Přinášejí s sebou celou řadu komplikací a obcím mohou řádně „zatopit“. Pojďme se proto podívat na to, co má obec udělat, když jí přípravný výbor zašle návrh na konání místního referenda.
Při naší práci se setkáváme s tím, že obce mnohdy váhají, zda mohou územním plánem zasáhnout do vlastnických práv. To je správně – opatrnost a uvážlivost je vždy na místě, přehnaný strach ze změny v území ale nikoli. Územní plánování se totiž děje ve veřejném zájmu a v jeho průběhu může docházet k zásahům do vlastnického práva, mj. může určovat vlastníkům, jak mohou pozemky využívat, v některých případech bez náhrady za omezení vlastnického práva. Územní plán vyjadřuje rovnováhu a kompromis mezi zájmy obce, stanovisky dotčených orgánů, vlastníků pozemků a staveb i sousedních obcí. Cílem je dosáhnout obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů při harmonickém využití území.
Mnohé obce se snaží vyřešit problém s developerskou výstavbou a nedostatečnou infrastrukturou tím, že do územního plánu dají podmínku etapizace výstavby. Desítky rodinných domů nebo bytový dům se pak mohou začít budovat až tehdy, kdy je rozšířena čistička odpadních vod nebo vybudována pozemní komunikace, chodníky nebo postavena mateřská škola. Investorům se samozřejmě podmínky etapizace líbí podstatně méně než zastupitelům. Především nesouhlasí s odložením investice. Jak rychle musí být infrastruktura dobudována, aby byla etapizace v územním plánu ještě přiměřená? Na tuto otázku dal loni odpověď Krajský soud v Praze. Rozhodnutí bylo zařazeno do Sbírky Nejvyššího správního soudu, čímž byl stvrzen jeho význam. Právní věta: „Nelze trvat na tom, že podmínka etapizace musí být v […]
V srpnu loňského roku vydal Ústavní soud jedno zajímavé rozhodnutí. Týkalo se náhrad investorům za změny územního plánu, což je pro mnoho obcí téma více než aktuální. Na Ústavní soud se obrátila vlastnice pozemků, která chtěla pozemky svěřit developerovi, aby na jednom z nich postavil domek pro ni samotnou a na zbytku pak další na prodej. Obec ale změnila územní plán, než tyto plány stihli realizovat. Hned zpočátku je nutno říci, že vlastnice z různých příčin otálela s výstavbou po řadu let (promarnila 10 roků od původního záměru stavět až do okamžiku, kdy opět chtěla záměr realizovat). Byla dokonce až tak nedbalá, že se nezajímala o přípravu nového územního plánu a nezapojila […]