Nejvyšší správní soud opět rozhodoval o otázkách spojených s incidenčním přezkumem opatření obecné povahy – územního plánu. Vlastnice se svojí kasační stížností neuspěla – během procesu pořizování předmětného územního plánu byla totiž pasivní a neuplatnila žádné námitky. Správní soudy neshledaly, že by byl územní plán v rozporu s kogentními normami a v souladu s ustálenou judikaturou se právě kvůli zmíněné pasivitě nemohly věnovat přezkumu proporcionality regulace, kterou obec pro svoje území zvolila.
Když vydá obec stavební uzávěru, obvykle stanoví možnost žádat o výjimku pro určité stavby. Tuto možnost jí dává § 99 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon (dále jen stavební zákon“). V tomto ustanovení se také píše, že se proti rozhodnutí rady (v některých obcích samozřejmě zastupitelstva) o výjimce nelze odvolat. Jak se tedy může proti nepovolení výjimky zejména dotčený vlastník bránit? Odpověď najdeme v judikatuře.
Otázka: Budou plánovací smlouvy podle nového stavebního zákona řešit parcelaci pozemků?
Otázka: Budou i v novém stavebním zákoně dohody o parcelaci?
Otázka: Odkdy bude obec pořizovat územní plán podle nového stavebního zákona?
Dotaz: Kdo bude nakonec podle nového stavebního zákona vydávat stavební uzávěru?
Otázka: Může se vlastník, kterého se územní studie dotýká, proti ní nějak bránit?
Otázka: Zjistili jsme, že územní studie je v rozporu s územním plánem? Co platí?
Otázka: Co se stane s platnými stavebními uzávěrami po nabytí účinnosti nového stavebního zákona?
Otázka: Co se stane s územnímu studiemi pořízenými podle stávajícího stavebního zákona po účinnosti nového stavebního zákona?