Na konci ledna 2023 stál před Nejvyšším správním soudem Územní plán Hrabyně. Navrhovateli byli nespokojení vlastníci pozemků, které chtěli napojit na pozemní komunikaci přes sousední parcely. K tomuto napojení získali povolení pro zřízení sjezdu. Územní plán ale toto řešení nereflektoval. Obec u soudu namítala, že toto řešení není vhodné, není komplexní a je dokonce i rozporné s právními předpisy.
Otázka: Budou se muset po nabytí účinnosti nového stavebního zákona upravovat dosavadní územní plány?
Otázka: Jak to bude po účinnosti nového stavebního zákona s probíhajícími procesy pořizování územních plánů?
Otázka: Jak nový stavební zákon řeší účinnost starých územních plánů?
Otázka: Pořizuje se zadání při zkráceném postupu změny územního plánu?
Nejvyšší správní soud rozhodoval o kasační stížnosti směřující proti rozhodnutí Krajského soudu v Praze o územním plánu jedné Středočeské obce. Jedním z argumentů nespokojeného vlastníka tentokrát bylo, že obec měla jeho pozemky zahrnout do zastavěného území, neboť se jednak jednalo o proluku a jednak šlo i pozemek obklopený jinými pozemky zastavěného území.
Otázka: Jaké jsou podmínky pro podnět k pořízení územního plánu, pokud je to podnět samotné obce?
Otázka: Jak se postupuje při vymezování veřejných prostranství v územním plánu ve vztahu k § 7 vyhlášky č. 501/2006 Sb.?
Otázka: Má malá obec nárok na náhradu nákladů na advokáta, když u soudu hájí svůj územní plán?
Nejvyšší správní soud rozhodoval o dalším územním plánu, obci se podařilo jej uhájit. Obec vložila na pozemky pro rekreaci nové podmínky, podle kterých jsou možné pouze stavební úpravy, přístavby a úpravy zlepšující ekologické parametry (domovní ČOV, elektrické vytápění, zařízení pro sběr odpadu apod.) a přístavby max. do 50 % stavu zastavěné plochy dle katastru nemovitostí, a dále podmínky prostorového uspořádání, které pro plochy RI stanoví koeficient zastavění pozemku max. 20 %, koeficient zeleně min. 80 % a preferenci vysoké zeleně (stromy).