Nejvyšší správní soud řešil otázku účastenství spolku, jehož hlavním posláním podle stanov je ochrana přírody a krajiny, v územním řízení podle stavebního zákona. Zrušil rozsudek Krajského soudu v Praze se zajímavým odůvodněním.
Nejvyšší správní soud rozhoduje celou řadu nevšedních věcí. Zabýval se také otázkou, kdy ještě stačí a kdy už ne pouhý územní souhlas. Konkrétně šlo o výstavbu „posklizňové linky se skladem obilovin a kukuřice v areálu ZZN Polabí v Klučově včetně úprav zpevněných ploch a oplocení“. Žalovaným bylo ministerstvo pro místní rozvoj, které zrušilo rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje a zastavilo jeho přezkumné řízení. Tímto rozhodnutím krajský úřad zrušil územní souhlas Městského úřadu v Českém Brodě pro výše uvedenou linku.
Nejvyšší správní soud tentokrát rozhodoval v další územně plánovací kauze. Spor se týkal otázky, zda je či není možné na ploše bydlení městského nízkopodlažního umístit 4 betonové garážové kontejnery.
Krajský soud v Praze se rozhodně nenudí, pokud jde o rozhodování o územních plánech. Tentokrát řešil incidenční přezkum územního plánu jedné středočeské obce, který bránil dodatečnému povolení stavby maringotky na zemědělské ploše. V řešeném případu chtěli vlastníci v podstatě legalizovat rekreační objekt, o kterém tvrdili (jak to už v podobných případech chodí), že slouží pro zemědělství a že podobných jsou v oblasti desítky, takže o co vlastně jde. Orgánům územního plánování se to ale celé nezdálo a k záměru daly negativní závazné stanovisko, a tak se vlastníci rozhodli, že regulaci v územním plánu (tedy ony plochy zemědělské) bude třeba zrušit. Soud návrh zamítl (a z část odmítl).
Nejvyšší správní soud rozhodoval ve sporu o tom, zda mohl odvolací orgán výjimečně zamítnout odvolání účastníka opomenutého ve stavebním řízení v prvním stupni a sám vypořádat jeho věcné námitky proti stavebnímu povolení. S takovým postupem ale dotčený soused nesouhlasil a NSS mu dal za pravdu. Proč?
Nejvyšší správní soud rozhodoval v zajímavé věci – o tom, jestli je možné při povolování výstavby vyžadovat napojení na kanalizaci nebo ne. V brněnském Žebětíně si jeden vlastník chtěl postavit dům a napojit ho na domovní čističku a jímku. Jeho žádost o vydání rozhodnutí o umístění stavby vrtané studny a domovní čističky odpadních vod (dále jen „ČOV“) ale stavební úřad zamítnul, jelikož obdržel závazné stanovisko Magistrátu města Brna, odboru vodního a lesního hospodářství a zemědělství, v němž dotčený orgán vyjádřil nesouhlas s umístěním stavby ČOV.
Otázka: Je možné postavit na lesním pozemku stromový domek k následnému sezónnímu pronájmu? Naše obec, včetně tohoto pozemku (neplodná půda/ostatní plocha) nemá územní plán a nám tak nastává otázka, zda je možné si zde postavit stromový domek o zastavěné ploše cca 24 m2? Případně za jakých podmínek je toto možné?
Někdy se české soudy zdají být neskonale naivními institucemi, nebo možná mají soudci štěstí na dobré sousedy, a tak nechápou utrpení, kterým musí mnozí lidé procházet. Jinak si lze jen těžko vysvětlit, proč se více neperou za to, aby developeři nemohli snadno provádět jednu ze svých nekalých praktik – budování ateliérů, které pak vydávají za klasické byty. O ateliérech namísto bytů rozhodoval v těchto dnech i Nejvyšší správní soud. Co řekl, se povíme v tomto textu.
Naši klienti nesouhlasili s vybudováním parkoviště ve vnitrobloku stávající zástavby, v těsné blízkosti jejich rodinných domů. Vadilo jim, že by byli obtěžováni hlukem a celkově měli za to, že do daného prostoru parkoviště nepatří. Proto jsme připravili podnět k přezkumu stanoviska orgánu územního plánování, podle kterého byla výstavba parkoviště a další infrastruktury z hlediska územního plánu přípustná. Krajský úřad stanovisko změnil tak, že výstavbě přípustná není.
U Nejvyššího správního soudu dnes uspěli vlastníci bytů z Prahy, kteří nesouhlasili s rozsáhlou výstavbou v těsné blízkosti jejich domovů. Městský soud v raze jim nepomohl, ale NSS jeho rozsudek zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.