Nejvyšší správní soud se vyjadřoval k celkem častému problému – doložení souhlasu vlastníka pozemku, který je zapotřebí k realizaci záměru. V konkrétním případě šlo o to, že stavebník neměl na svém pozemku možnost zajistit dostatek parkovacích míst, a tak toto místo pro parkování získal od jiného vlastníka. Městský sodu v Praze po úřadu chtěl, aby si dostatečně prověřil, že skutečně bude možno parkovací místa vybudovat a žádal, aby toto bylo doloženo nájemní smlouvou. NSS mu rozsudek zrušil.
Při práci na právních analýzách narazíme tu a tam na zajímavý starší rozsudek. Tak tomu bylo také s rozhodnutím Krajského soudu v Brně, který odpověděl na otázku, zda je pravomocně povolená veřejná infrastruktura potřebná pro budoucí záměr „pojišťuje“ povolení celého záměru.
V našich článcích obvykle zdůrazňujeme význam kvalitního územního plánu. Ten může nastavit vhodná pravidla a podmínky pro výstavbu na území obce. Opomíjenou možností, kterou samosprávy mají, je ale také účast v řízení před stavebním úřadem. Podle nového stavebního zákona je obec účastníkem řízení o povolení záměru, je ale potřeba sledovat doručovanou poštu a včas reagovat.
Brno s velkou slávou pořídilo nový územní plán. Prohlédnout si ho v celé jeho kráse můžete zde. Problém je, že v Brně běží celá řada řízení před stavebními úřady, a to pro záměry, které byly souladné se starým územním plánem, ale s tím novým už nebudou. V takovém případě nezbude stavebnímu úřadu nic jiného než žádost zamítnout, pokud nebude možné záměr uvést do souladu s územním plánem.
V Brně došlo na kuriózní situaci – vlastníci původní chatky chtěli po úřadu městské části, aby jim dodatečně povolil stavbu nového rekreačního objektu. Úřad to odmítl, prý to bylo v rozporu s územním plánem, který dovoloval v dané lokalitě jen rekonstrukce stávajících staveb. Vlastníci tvrdili, že to je v pořádku, protože jejich nová stavba stojí na místě staré, a tudíž jde v podstatě právě o rekonstrukci. Soudci to samozřejmě nespolknuli a patrně si při psaní rozsudku asi museli notně klepat na čelo, nezdá se vám?
Správní soudy se vyjádřily k povaze jednoho zajímavého institutu stavebního zákona – územně plánovací informace. Znal ho starý stavební zákon a upravena je i zákoně č. 283/2021 Sb., stavební zákon. Smysl předběžné informace spočívá kupř. v tom, že se vlastníci pozemků nebo investoři dozvědí včas, ještě před přípravou projektu, co jim územní plán umožňuje na jejich pozemcích realizovat. Díky tomu se mohou rozmyslet, jak a co budou vůbec chtít stavět a nemusí dojít k neshodám a zbytečným problémům a zdržením. Má ale i jiné využití.
Nejvyšší správní soud v dnešním rozsudku konstatoval: „Je třeba upozornit na to, že výstavba jednoho rodinného domu u komunikace, která již obsluhuje obdobnou zástavbu, zjevně sama o sobě nepřináší nové nároky na veřejnou dopravní ani technickou infrastrukturu (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 9. 2024, č. j. 5 As 279/2022-34).“
Ministerstvo životního prostředí připravilo novelu vodního zákona, která se mj. týká výstavby tzv. citlivých objektů v záplavových územích. Změny by měly zajímat všechny obce, kterými prochází vodní toky zanesené do map povodňového nebezpečí, ohrožení a povodňových rizik.
V knihovně připravované legislativy můžete najít návrhy vyhlášek k novému stavebnímu zákonu.
Zjistili jsme v naší praxi, že je pro obce někdy příliš složité (oprávněně, samozřejmě), orientovat se v judikatuře správních soudů. Jednou z potíží je „přednost“ pravomocných územních rozhodnutí před regulací přijatou ve stavebních uzávěrách (a následně pak v územních plánech). Tuto otázku velmi dobře vysvětlil Nejvyšší správní soud v jednom ze svých rozsudků, kterému věnujeme tento článek.